Summit Evropské unie se shodl na tom, že je potřeba současně usilovat o snižování rozpočtových deficitů a přitom podporovat hospodářský růst. Vyplývá to z prohlášení českého premiéra Petra Nečase po skončení vrcholné schůzky 27 členů EU.
"Závěr je ten, že je nadále nezbytné velice pozorně sledovat dva parametry - konsolidované veřejné finance a parametr hospodářského růstu. Tyto dvě věci nejsou v rozporu," řekl Nečas.
Podle něj lze "zdravý růst" postavit jen na zdravých státních financích. Na druhé straně ale není možné se k trvale udržitelným rozpočtům pouze proškrtat, prohlásil Nečas. "Pro ně je potřeba hospodářský růst," dodal.
Shodně jako Nečas se na tiskové konferenci vyjádřil unijní prezident Herman Van Rompuy. Podle něj panoval mezi účastníky summitu široký konsenzus na tom, že je třeba současně usilovat o finanční stabilitu a důvěru trhů a bojovat proti nezaměstnanosti, a to především proti nezaměstnanosti mladých lidí.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil, že makroekonomické ukazatele ukazují na zlepšení situace, nezaměstnanost je ale nepřijatelně vysoká. Van Rompuy k této situaci uvedl, že unijní představitelé jsou si vědomi frustrace řady Evropanů.
Unijní prezident dále uvedl, že je třeba vytvořit podmínky pro dlouhodobý hospodářský růst a pro posílení evropské konkurenceschopnosti. Zdůraznil, že každá země musí volit řešení, která mají smysl i v dlouhodobém horizontu. Podle něj je třeba, aby při zajišťování zdravých financí nebyly obětovány investice do vzdělávání a do inovací.
Na včerejší části summitu se očekávala debata o rovnováze mezi rozpočtovými škrty a podporou růstu vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti a ekonomické stagnaci v řadě zemí EU. K většímu střetu však zjevně nedošlo, protože lídři EU schválili závěry summitu prakticky beze změny, tak jak byly navrženy.
Tyto závěry nicméně naznačují určitý posun k podpoře růstu. Vyzývají například ke "krátkodobým cíleným opatřením na podporu růstu a vytváření pracovních míst". Stejně tak se vyslovují pro to, aby se při snižování rozpočtových deficitů rozlišovalo podle jednotlivých zemí a aby škrty neohrožovaly růst.
Summitu se zřejmě naposledy zúčastnil italský premiér Mario Monti, který prohrál v nedávných parlamentních volbách v Itálii. Volby skončily patem, když většinu hlasů získaly strany kritizující politiku škrtů prosazovaných Bruselem. Monti před summitem uvedl, že vyzve své kolegy, aby se zamysleli nad pozitivními i negativními důsledky vývoje v Itálii. Podle něj Itálie dělal vše, co jí EU doporučila, ale podpora EU se rozplynula. Důvod podle něj může být i v tom, že strukturální reformy neměly dost času, aby přinesly ovoce.