Koncern China National Petroleum Corporation (CNPC) hodlá zanedlouho spustit komerční těžbu ropy v Afghánistánu. Podle tamních úřadů by surovinový potenciál země mohl během příštích deseti let změnit její ekonomiku k nepoznání.
Produkce na vrtech CNPC na severu země by měla do konce roku vzrůst z nuly na 25 tisíc barelů za den, což několikanásobně převyšuje současnou těžbu v ČR. V dalším roce by měla afghánská produkce vyšplhat na 40 tisíc barelů denně. Všechna ropa by měla být ze začátku vyvážena cisternami do některé ze sousedních zemí na severu. Investice do projektu by měla činit 600 mil. USD.
Těžba rud a ropy by se do roku 2024 mohla na afghánském HDP podílet ze 45 %, prohlásil důlní ministr Wahiduláh Šahrání v rozhovoru pro deník Wall Street Journal, u příležitosti mezinárodní konference pro potenciální zahraniční investory.
Poslední geologické průzkumy naznačují, že v Afghánistánu, podle statistik Světové banky jedné z nejchudších zemí na světě, by se mohlo skrývat velké množství nerostných surovin. Pro většinu zájemců z řad těžařů však bude odrazujícím faktorem nepředvídatelný vývoj bezpečnostní situace.
Afghánistán již od 70. let minulého století prakticky nepřetržitě sužuje občanská válka s občasnými zahraničními intervencemi. V rámci té poslední, která trvá od roku 2001, bylo do země v jednu chvíli vysláno přes 130 tisíc vojáků. Zcela stabilizovat situaci se misi ISAF ale zatím nepodařilo. Navíc se má většina zahraničních jednotek v příštím roce stáhnout. V poslední době se značně zhoršily vztahy mezi Západem a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím, což komplikuje jednání o tom, jak by měla vypadat angažovanost zahraničních sil po roce 2014.
Podle ministra Šahráního, který stojí v čele svého rezortu tři roky, většina nerostného bohatství v zemi na objevení teprve čeká. Podle odhadů amerického geologického úřadu by mělo mít hodnotu 1 bilionu USD. Ekonomika loni rostla slušným 10% tempem, avšak dalšímu rozvoji brání absence infrastruktury a všudypřítomná korupce. Zemědělství, tvořící 35 % HDP, je stále klíčovým sektorem afghánského hospodářství, jelikož živí většinu obyvatelstva.
Co se ropného sektoru týče, měla by domácí produkce do několika let vystoupat natolik, aby uživila menší rafinerii o kapacitě 44 tisíc barelů denně, jež by měla být dokončena do roku 2016. Půjde o vůbec první závod na zpracování ropy v zemi. V blízkosti bloků, kde těží CNPC, se pravděpodobně nachází další ložiska. Ta se chystá zkoumat konsorcium společností Dragon Oil, Kuwait Energy a Turkiye Petrolleri. Trio zatím dostalo dva z 12 bloků u řeky Amudarja. „Geologické struktury tam vypadají velmi slibně,“ tvrdí ministr Šahrání a dodává, že hloubení průzkumných vrtů potrvá několik let.
Prozatím musí Afghánistán všechno spotřebovávané palivo dovážet, což výrazně zatěžuje běžný účet platební bilance. Většina importovaného benzínu pochází ze střední Asie.
Od května hodlá vláda rozjet mezinárodní aukce ložisek ropy, železa, zlata a mědi. Hlavní překážkou exportu surovin ze země, jež nemá přístup k moři, je nedostatek železničních spojů. Jedinou funkční tratí je 91kilometrový úsek vedoucí do Uzbekistánu, který se napojuje na síť ve střední Asii. V plánu je vybudování zhruba 230kilometrové tratě do Turkmenistánu, odkud vedou koleje do Turecka a Evropy.
Další významnou čínskou investicí v Afghánistánu je měděný důl státní společnosti MCC China Metallurgical Group v provincii Lógar, odkud se nedávno po pěti letech působení stáhl český provinční rekonstrukční tým. Projekt s názvem Ajnak krom důlního komplexu zahrnuje vybudování železničního spojení do Pákistánu a Uzbekistánu, které bude stát kolem 4,4 mld. USD. První dodávky mědi by měly začít ze země proudit v příštím roce.
Kábul také jedná s indickým ocelářským konsorciem v čele se Steel Authority of India, jež má zájem o otevření velkého železnorudného ložiska v centrální části Afghánistánu. Investiční náklady na zbudování dolu, elektráren a železnice se během 10 let odhadují na 12 až 14 mld. USD.
Zahraniční investoři mohou podle Šahráního převzít nad projekty 100% kontrolu, přičemž je snaha jako subdodavatele zapojovat místní společnosti. Afghánistán prý své státem kontrolované těžební koncerny budovat nechce. „Globální zkušenost ukázala, že ve většině zemí nejsou tak efektivní,“ komentuje hospodářskou politiku důlní ministr.
(Zdroje: WSJ, Trading Economics, Natoaktual.cz)