Francouzský prezident François Hollande dosáhl za rok své vlády několika rekordů, které mu jiní státníci ale mohou jen stěží závidět: nezaměstnaných je zatím vůbec nejvíc, v závratných výšinách se pohybují i dluhy, veřejné výdaje a daně. A z toho plyne také to, že se stal nejméně oblíbeným prezidentem za poslední tři desítky let a že drtivá většina Francouzů nyní vidí spásu ve vzniku vlády národní jednoty s přizváním centristické a pravicové opozice.
Jestliže Hollande nepříznivé výsledky vzhledem k pokračující krizi více méně očekával, u voličů, kteří jeho volbou doufali ve zvrat, se mu porozumění nedostává. Podle deníku Le Monde je to i proto, že jim nebyl zatím schopen ukázat ono pověstné světlo na konci tunelu.
"Žádný zázrak se neočekával a žádný zázrak ani nepřišel. Hollandeovi a jeho vládě, která loni v květnu zdědila už tak velmi znepokojivou ekonomickou situaci, se nepodařilo přepnout hospodářské ukazatele do černých čísel," komentuje situaci deník Le Parisien. Země se stále utápí v krizi, kterou, jak Hollande sám přiznal, velmi "podcenil".
Ruku v ruce s tím tedy zároveň přecenil plánovaný hospodářský růst, který měl podle jeho představ dosáhnout 1,8 procenta HDP, ale nejméně do léta bude podle údajů OECD vůbec úspěchem, když zůstane zhruba na nule. Kromě 3,2 milionu nezaměstnaných na svých bedrech se francouzská společnost musí smířit se snížením kupní síly poprvé po téměř 30 letech. To se společně s nezadržitelným růstem cen promítá do poklesu spotřeby domácností, takže ekonomika přijde o jeden z hlavních motorů růstu přinejmenším v krátkodobém výhledu. Průmyslová výroba v zemi klesla ve srovnání s obdobím před krizí o deset procent.
Hollande se brání, že nelze hodnotit jeho vládu po pouhém roce, když má mandát na pět let. Proto především požaduje od všech více času na to, aby mohly jeho kroky začít přinášet výsledky.
Podle Le Nouvel Observateur z 60 Hollandeových předvolebních slibů byla necelá čtvrtina splněna. U další čtvrtiny se mu to nezdařilo a zbývající polovinu se snaží naplnit.
Hollande například vytvořil veřejnou investiční banku na podporu malých a středních podniků v komplikacích, zavedl 45procentní daň pro roční příjmy nad 150.000 eur (3,8 milionu korun), prosadil právo na manželství pro homosexuální páry a stáhl vojáky z Afghánistánu.
Poté, co se nepodařilo prosadit 75procentní daň pro obyvatele s příjmy nad milion eur, se vláda pokouší tuto daň uvalit alespoň na společnosti, které takové platy dávají.
Jednou z cest k obnově růstu zaměstnanosti je podpora tvorby pracovních míst "budoucnosti", tedy v moderních odvětvích, u nichž se ale ještě čeká na účinky: do konce roku by mělo vzniknout 150.000 míst, zatím jich je ale horko těžko 20.000. Velkou neznámou budou také dopady finanční podpory malým a středním podnikům na zaměstnávání osob mladších 26 let a udržení pozice pro starší 57 let, díky níž by do roku 2017 mělo být uzavřeno na půl milionu pracovních smluv.
Podle Le Parisien vláda vstoupila dokonce do hájemství náležejícího spíše pravici: v rámci úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti dosáhla bezprecedentní dohody mezi zaměstnavateli a odbory o možném zavedení až dvouletého období pro firmy v ekonomických potížích, kdy mohou zaměstnancům snížit platy a nuceně jim zkrátit i pracovní dobu.
Podle le Nouvel Observateur k nejmarkantnějším Hollandeovým neúspěchům patří například to, že nezajistil snížení schodku státního rozpočtu na tři procenta HDP v letošním roce. Nepodařilo se mu přeorientovat rozpočet Evropské unie směrem k finančně náročným investicím. Naopak se tento rozpočet vůbec poprvé v historii snížil. Také se mu nepovedlo předělat evropský pakt stability a růstu. Ustoupil od záměru vložit do ústavy prvky o sekulárním státu v zákoně z roku 1905. Neprosadil ani právo pro cizince volit v místních volbách.
Pokračující hospodářský propad vede drtivou většinu Francouzů k přesvědčení, že nynější socialistická vláda na svůj úkol nestačí. Podle průzkumu agentury IFOP pro francouzský nedělník Le Journal du dimanche je skoro 80 procent dotázaných pro vytvoření vlády národní jednoty, do níž by socialisté měli přizvat opoziční pravici a centristy.
Hollandeovi podle nejnovějšího průzkumu pro ekonomický list Les Echos důvěřuje jen 31 procent obyvatel.
Podle týdeníku Le Point by ale v čele Francie musel být přesný Hollandeův opak: nedávno zesnulá britská expremiérka Margaret Thatcherová, která "kolektivní národní malomyslnosti naordinovala brutální lék", tedy mimo jiné zkrocení odborů a drastické snížení státních výdajů.