Administrativa prezidenta Baracka Obamy naznačila, že se přikloní k zastáncům plánu na mohutnou expanzi vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ve více než rok trvající diskuzi o tom, jak země naloží s neočekávaným výsledkem břidlicové revoluce, díky níž se americká těžba ropy a plynu dostala na rekordní hodnoty, se mezitím začínají objevovat argumenty nejen ekonomické, ale i geopolitické povahy, a to z Bílého domu i z Kongresu. Senát bude o možných implikacích v zahraničně-politické oblasti jednat zítra.
Podle Obamy by se Spojené státy, kterým patří celosvětově první příčka v těžbě plynu, mohly do roku 2020 stát čistým exportérem klíčové energetické suroviny. Jedná o zatím nejvýmluvnější vyjádření, z něhož je patrné, že se prezident kloní spíše na stranu povolení vývozu LNG.
První vlaštovky
Průkopníkem vývozu LNG ve Spojených státech je společnost Cheniere Energy, která již začala budovat terminál za 6 mld. USD v Sabine Pass ve státě Louisiana. Cheniere, která získala povolení k exportu LNG do celého světa, začne od roku 2016 plynem zásobovat Velkou Británii, Jižní Koreu, Indii a Španělsko. O projekt mají velký zájem i asijští investoři. Pětinu akcií společnosti nakoupil singapurský státní fond Temasek spolu se singapursko-hongkongským fondem RRJ. Investovat do Cheniere plánuje i čínský státní fond China Investment Corporation.
Dále mají američtí těžaři podány přihlášky ke stavbě 19 terminálů o celkové kapacitě kolem 30 mld. kubických stop denně, což je zhruba třetina současné americké těžby. Proces vydávání povolení však byl po schválení projektu Cheniere zastaven. Ministerstvo energetiky nyní zkoumá efekt vývozu na domácí ceny a ekonomiku jako celek. Podle listu Financial Times by úřad mohl do několika měsíců vydat povolení pro další terminál, tentokrát v Texasu. Nestane se tak ale dřív, než Kongres potvrdí Obamou navrhovaného Ernesta Monize na pozici nového šéfa resortu. Klíčem je získat souhlas pro vývoz do zemí, s nimiž Spojené státy nemají dohodu o volném obchodu. Mezi ty patří například Japonsko, největší světový importér LNG.
Ne všem ve Spojených státech se exportní plány těžařů zamlouvají. Domácnosti a průmysloví spotřebitelé se obávají růstu cen plynu, které v posledních čtyřech letech klesly o téměř 50 %. Chemičky v čele s varují, že export plynu ve velkém poškodí americké výrobce, kteří levnou energii využívají jako konkurenční výhodu v souboji se zahraničními rivaly. Proti vývozu LNG se staví i environmentalisté, podle nichž zvýšená těžební aktivita poškodí životní prostředí.
„Můžu vás ujistit, že až toto rozhodnutí učiním, budu myslet i na to, jak bychom toho mohli využít ke snížení cen v celé hemisféře a v centrální Americe,“ prohlásil Obama na návštěvě Kostariky. Za těžařský boom Spojené státy vděčí novým technikám hydraulického štěpení a horizontálního vrtání, které umožnily otevřít dříve komerčně nepřístupná ložiska. Domácí ceny plynu od té doby klesly na zhruba jednu třetinu kotací LNG dováženého do Evropy a jednu čtvrtinu až pětinu asijských LNG importů. Například Japonsko za 87,3 mil. tun LNG importovaného v loňském roce zaplatilo 63 mld. USD. Při ceně 16,7 USD za milion britských termálních jednotek si země připlatila až šestinásobek oproti americkým spotřebitelům.
Do hry vstupuje geopolitika
Rozhodnutí o exportních terminálech sehraje důležitou úlohu v revizi americké energetické politiky, s jejíž pomocí by Washington rád získal další nástroje a vliv pro své diplomaty. Formálně sice proces patří do gesce ministerstva energetiky, klíčová debata ale probíhá v Bílém domě. Náznakem jejího směřování byl nedávný projev Toma Donilona, jedno z Obamových klíčových poradců, podle něhož energetická karta dodá Spojeným státům „větší páku při plnění našich cílů ve sféře národní bezpečnosti.“ Donilon přitom zašel ještě dál. Rostoucí produkce v USA a jinde ve světě by prý mohla zlomit vazbu mezi cenami plynu a ropy, a „oslabit tak nadvládu tradičních dodavatelů zemního plynu.“ Narážel tím především na Rusko, největšího světového exportéra plynu, které ropný závěs široce uplatňuje při uzavírání dlouhodobých kontraktů s evropskými odběrateli.
Podobné argumenty zaznívají od zastánců vývozu LNG v Kongresu. Podle nich může export plynu posílit vztahy se spojenci v Evropě a Asii, oslabit jejich závislost na Rusku a napomoci k efektivnější izolaci Íránu. „Otevření obchodu se zemním plynem je jasně v našem národním zájmu,“ tvrdí bývalý republikánský senátor Richard Lugar, který před loňským odchodem do politického důchodu patřil k čelním propagátorům vývozu plynu do zemí NATO.
Spor o vývoz LNG je pro americkou zahraniční politiku vítanou změnou po desetiletích závislosti na nepředvídatelných zahraničních dodavatelích energetických surovin. Nejbolestněji se projevila v 70. letech minulého století během ropných šoků. Nyní se zdá, že Spojené státy by mohly využít energetiku ve svůj prospěch.
„Proud dodávek LNG ze Spojených států zásadně změní pravidla hry a přispěje k energetické bezpečnosti a také ekonomické a geopolitické stabilitě Asie,“ prohlásil nedávno v projevu ve Washingtonu japonský ministr hospodářství Toshimitsu Motegi. Dodal, že doufá, že první starostí Ernesta Monize po jeho potvrzení v úřadu bude vydání povolení pro vývoz plynu do Japonska. S podobnou nadějí se vyjádřil i indický velvyslanec ve Washingtonu. Předběžné kontrakty o dodávkách už podepsaly firmy z Velké Británie, Španělska, Jižní Koreje i Indie. I Německo, které v minulosti ochotně zvyšovalo závislost na ruském plynu, ústy svých zástupců americkým kongresmanům sdělilo, že má o dodávky zájem. Velkým odběratelem amerického plynu by se mohla stát Čína, což by mohlo pomoci vyrovnat velký schodek obchodní bilance, který s ní Spojené státy mají.
Americká břidlicová revoluce už na globální energetiku dopad má, i když nepřímý. Blízkovýchodní kapacity kdysi určené pro americký trh byly uvolněny a nyní mohou směřovat do Evropy a Asie. Lepší přístup k alternativním zdrojům evropským energetickým společnostem umožnil vymoci si na ruském Gazpromu rozsáhlé ústupky v tvorbě cen dlouhodobých kontraktů, a to i se zpětnou platností. loni zákazníkům v Evropě vrátil přes 3 mld. EUR.
Tempo schvalování LNG terminálů bude podle analytiků ze začátku umírněné. Obama se bude snažit, aby domácí ceny nevzrostly skokovým tempem, a nepoškodily tak energeticky náročná odvětví ekonomiky. Mezi washingtonskou elitou nicméně převažuje názor, že omezování exportu plynu ve prospěch domácího průmyslu by vážně poškodilo pověst země jako strážce svobodného obchodu. Zhoršilo by také vyjednávací postavení ve sporech s Čínou, která k exportním restrikcím (například u veledůležitých lanthanoidů a aktinoidů) sahá často. Uvolnění obchodu s plynem také podporuje významná část korporátní Ameriky. „Máme nějaké energeticky náročné provozy a levný plyn by nám také pomohl, ale dlouhodobě se domníváme, že je v zájmu nás i jakékoli jiné globálně konkurenceschopné společnosti, aby všichni měli stejné podmínky,“ tvrdí místopředseda představenstva John Rice.
(Zdroje: WSJ, FT, Bloomberg, Reuters)