Díky láci plynu a ropy z břidlic Spojené státy zažívají nebývalý rozkvět energetiky a oživení průmyslu, snižují závislost na dovozech a zvyšují konkurenceschopnost vůči Evropě, která raději těžbu dál zakazuje a bezmocně se pachtí v recesi. Starý kontinent musí přijít s vlastní strategií energetické bezpečnosti a soběstačnosti, jinak mu hrozí rozsáhlá deindustrializace. To si myslí přední představitelé energetického byznysu, kteří o víkendu vystoupili na prestižní bezpečnostní konferenci v Mnichově.
„Břidlicový boom v ropě a plynu už se rozjel. Zatímco Evropa o něm diskutuje, Severní Amerika sklízí jeho ovoce,“ prohlásil Jorma Ollila, předseda představenstva nizozemsko-britského koncernu Royal Dutch (25,57 EUR, -1,06%), který dříve šéfoval (3,86 USD, -3,50%).
Podle poslední prognózy amerického energetického informačního úřadu (EIA) měla domácí produkce zemního plynu loni dosáhnout 680 mld. m3, což je o 5 % víc než o rok dříve. Do roku 2040 se těžba plynu má zvýšit na 940 mld. m3. Podle dat ruského ministerstva energetiky klesla ruská těžba plynu loni o 2,2 % na 655 mld. m3. (9,34 USD, -1,41%) zaznamenal větší pokles – o 5,1 % na 482 mld. m3. Rusko přitom žebříčku těžařů plynu dlouho kralovalo.
Těžební boom v USA zapříčinil prudký pokles cen. Podle údajů EIA se průměrná kotace v terminálu v Erathu v Louisianě, nejdůležitějším v zemi, loni svezla o 31 % níž na 2,77 USD za milion britských termálních jednotek. Plyn je nyní ve Spojených státech až třikrát lacinější než v Evropě, což se podepisuje na konkurenceschopnosti průmyslu, zejména chemického, který surovinu spotřebovává k výrobě tepla. Podle analýzy společnosti Sanford C. Bernstein americké koncerny (47,56 USD, -0,88%) a (32,36 USD, -0,71%) mají vůči svému německému rivalovi (73,4 EUR, -3,23%) kvůli levnější vstupní surovině o 8 % vyšší zisky.
Američtí těžaři mají podány přihlášky ke stavbě nejméně 15 terminálů na zkapalnění plynu (LNG) o celkové kapacitě 26,5 mld. kubických stop denně, což je zhruba třetina současné americké těžby. Chtějí tak zužitkovat výsledky břidlicové revoluce, konkrétné nové techniky těžby plynu z dříve těžko dostupných horninových formací známá jako frakování – hydraulické štěpení a horizontální vrtání, a také chtějí podepřít ceny, které v posledních čtyřech letech kvůli dramatickému růstu nabídky klesly o 50 %.
Některé evropské země se snaží potenciál břidlicových ložisek využít, i když je jich pomálu. před týdnem podepsal zatím největší kontrakt o průzkumných pracích a těžbě na Ukrajině na poli Juzivska. Investice do průzkumu by v prvních dvou letech měly dosáhnout kolem 400 mil. USD, přičemž potenciální hodnota projektu činí 10 mld. USD. Podle odhadů EIA dosahují ukrajinské zásoby břidlicového plynu 1,3 bilionu m3.
Podobně optimistický odhad v sousedním Polsku se ukázal být přemrštěný. Po několika průzkumných vrtech tamní geologové objem rezerv snížili na desetinu prognózy EIA. Americký koncern (88,98 USD, -1,18%) Mobil loni v červnu oznámil, že zkušební vrty neukázaly v jeho oblasti průzkumu v Polsku dostatečné množství plynu a následně prodal pět ze svých šesti licencí. Polsko je v Evropě co do rozvoje plynu z břidlicových hornin nejdál. Vláda udělila prospektorům 111 licencí na průzkum a očekává, že by se s těžbou mohlo začít na přelomu let 2014 a 2015.
Zdaleka největší zásoby břidlicového plynu má podle EIA Francie, která ale frakování zakázala, a to navzdory protestům odborářských hnutí. Podobný zákaz zavedlo i Bulharsko. Rumunsko před několika dny moratorium na průzkumné práce odvolalo, a americký koncern (115,23 USD, -1,09%) tak bude moci pokračovat ve svých aktivitách na východě země.
Environmentalisté, kteří proti frakování vznášejí námitky, poukazují na rizika zemětřesení a otravy podzemní vody. Američtí představitelé tyto domněnky vyvrací a z rukávu vytahují nejsilnější eso: díky odklonu energetiky od uhlí ve Spojených státech klesly emise CO2 na nejnižší úroveň za 20 let. Bez dotací, bez bruselských akčních plánů a blamáží typu emisních povolenek.
I když obavy z dopadu na životní prostředí, kterým se mnozí experti podivují, zatím v mnoha zemích převažují, efekt břidlicové revoluce na dynamiku globální ekonomiky začíná být těžko přehlédnutelný. Německý ministr pro ekonomiku Philipp Rösler to řekl bez obalu: „Řada německých firem si zvolila přestěhování do Spojených států s odkazem na ceny energií. Již je patrné, jak nás vysoké ceny poškozují a jak se to dotýká konkurenceschopnosti.“
Břidlicová revoluce by mohla mít dopad i na světovou politiku. Nedávná důvěrná zpráva německých zpravodajských služeb (BND) přišla s tezí, že do roku 2020 by se Spojené státy mohly stát čistým vývozcem ropy i plynu, zbavit se závislosti na Blízkém východě, a získat tak mnohem větší flexibilitu v tvorbě zahraniční politiky.
Loni Spojené státy dovezly 40 % své spotřeby ropy, nejméně za dvě dekády. Na země kartelu OPEC z dovozu připadlo 42 %, na země Perského zálivu 22 %.
Spekulace o návratu amerického izolacionismu se na konferenci snažil rozptýlit zvláštní vyslanec Bílého domu pro energetiku Carlos Pascual. „Snížení závislosti na importech neomezí naše závazky vůči stabilitě. Neovlivní naše angažmá ve věcech globální bezpečnosti, míru a stability na Blízkém východě.“
(Zdroje: Reuters, Euractiv, Novinite, EIA)