Při sledování některých evropských představitelů, zejména těch francouzských, je možné si myslet, že období úsporných opatření skončilo a eurozóna se bude všemi možnými prostředky snažit podpořit hospodářský růst. Ve skutečnosti však ke změně došlo spíše ve slovech než v činech. Rétorika se změnila, v politice však žádný radikální obrat nenastal, píše agentura Reuters.
Za zvuku hlučných politických fanfár se pracuje na malých iniciativách namířených proti vysoké nezaměstnanosti mládeže, která vytváří hrozbu takzvané ztracené generace. Evropská centrální banka zkoumá možnosti, jak usnadnit menším podnikům přístup k úvěrům. Nemá však v úmyslu napodobit centrální banky v USA, Británii a Japonsku a podpořit hospodářský růst masivním tisknutím nových peněz.
"Není to tak, že upouštíme od úsporných politik. Je to pouze o tempu rozpočtových změn a přesunu ke strukturálním reformám," uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti (7,07 EUR, 1,06%). Dodal, že hlavním problémem evropské ekonomiky je nedostatečná poptávka, pro kterou neexistuje žádné jednoduché řešení.
Silně zadlužené země podle některých evropských politiků a centrálních bankéřů budou muset ještě po několik let omezovat veřejné výdaje, ačkoli takovéto kroky mohou být politicky obtížné. "Hospodářský růst je klíčem k ukončení krize, na tom se všichni shodujeme," uvedl šéf německé centrální banky Jens Weidmann. "Upuštění od rozpočtové konsolidace nás však k tomuto cíli nepřiblíží," dodal.
Předseda Evropské komise José Barroso minulý měsíc prohlásil, že úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již možná dosáhla svých limitů, protože jim hrozí ztráta politické a sociální podpory.
"Ačkoli je tato politika (úsporných opatření) v zásadě správná, myslím si, že v mnoha směrech dosáhla svých limitů," řekl Barroso. "K tomu, aby byla politika úspěšná, nestačí její důkladná příprava. Musí mít určitou minimální politickou a sociální podporu," dodal.
Barrosova slova některá média tlumočila jako konec éry úsporných opatření. Jeden z vysokých představitelů EU nicméně uvedl, že Barroso byl dezinterpretován a že k úsporným opatřením neexistuje žádná alternativa. "Představa, že se nyní začne utrácet na dluh a že období úspor skončilo, je mylná," prohlásil. Německá kancléřka Angela Merkelová dala jasně najevo, že úsporná opatření a hospodářský růst podle jejího názoru nestojí proti sobě a že rozpočtová konsolidace musí pokračovat.
Některé události v poslední době nicméně oslabily argumenty zastánců politiky drastických rozpočtových škrtů. Nejprve hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Olivier Blanchard připustil, že snížení vládních výdajů mohlo mít na ekonomiku výraznější dopad, než se původně předpokládalo. Poté byla objevena chyba ve studii harvardských profesorů, která často sloužila k ospravedlňování rozpočtových škrtů, připomíná agentura Reuters.
Vlády v Řecku, Irsku, Portugalsku, Španělsku a Itálii, které zavedly úsporná opatření zahrnující snížení mezd a propouštění zaměstnanců ve veřejném sektoru, ztratily podporu voličů. Nové vlády nyní čelí protestům veřejnosti, populistickým hnutím odsuzujícím úspory a prudkému poklesu důvěry obyvatel v Evropskou unii.
Politici jako francouzský prezident François Hollande a nový italský premiér Enrico Letta si z toho podle všeho vzali následující ponaučení: o rozpočtovou disciplínu je zapotřebí usilovat v tichosti, zatímco je nezbytné neustále hovořit o podpoře hospodářského růstu, píše agentura Reuters.