Ještě před pár lety vypadaly rusko-americké vztahy slibně. Úsilí obou stran o dosažení pokroku alespoň v oblastech překrývajících se zájmů potvrdila pražská smlouva o novém kole jaderného odzbrojení START II, ochota Ruska podpořit čtvrté kolo sankcí proti Íránu či americké ústupky v otázce protiraketového štítu. Letos byla dokonce podepsána bezprecedentní bilaterální dohoda o zajištění bezpečnosti v kyberprostoru, která má zabránit tomu, aby se hackerské útoky přelévaly v mezistátní konflikty. Pokračuje i (Američany dobře placená) spolupráce na tranzitu materiálu do a z Afghánistánu přes ruské území.
Jenže tím se potenciál vztahů Moskva-Washington zřejmě vyčerpal. Krom dlouhodobých třecích ploch, jakou je například občanská válka v Sýrii, a jednorázových problémů typu zákazů adopce ruských dětí americkými rodiči či amerických sankcí proti vysoce postaveným ruským úředníkům represivních orgánů nebyli diplomaté s to dosáhnout pokroku právě v oblastech, které se v uplynulých třech letech zdály nejperspektivnější. Americká strana chce stále budovat protiraketový deštník v Evropě a dokončit ho bez ohledu na výtky či požadavky Rusů. Zaseklo se i jednání o další redukci počtu jaderných hlavic, na kterém tolik záleží Baracku Obamovi, jenž by rád jako hlavní odkaz svých dvou prezidentských období zanechal efektivní kampaň za úplné jaderné odzbrojení. Včerejší studená sprcha v podobě zrušené schůzky Putin-Obama, která se měla začátkem září uskutečnit v Moskvě a kterou Obama odvolal i s odkazem na udělení azylu aktivistovi-hackerovi Edwardu Snowdenovi, představuje jen poslední kapku, kterou pohár trpělivosti Washingtonu přetekl. Zdroje z obou táborů hovoří o nástupu nové americko-ruské doby ledové, přičemž oteplení v brzké době nečekají.
Ačkoli oficiálně byla dlouho plánovaná schůzka na nejvyšší úrovni odřeknuta včera, pochybnosti o jejím konání se objevily hned poté, co Snowden od ruských úřadů dostal roční povolení k pobytu. Američané se podle všeho domnívali, že ruská strana nebude chtít situaci před bilaterálním prezidentským summitem komplikovat a alespoň do té doby nechá „nejhledanějšího muže planety“ (jak tvrdí jeho právník) uklizeného v moskevském letišti, více méně v právním limbu. To se ovšem Washington přepočítal. Široká podpora, které se Snowden těší u ruské veřejnosti, inteligence i vysokých ústavních činitelů, velká pozornost věnovaná kauze v okurkové sezoně, umocněná akční honičkou na letadlo bolivijského prezidenta a dalšími americkými kiksy (špatně vyplněná extradiční žádost v Hongkongu), učinily z osudu pronásledovaného potížisty záležitost principiálního charakteru a omezily Putinovi manévrovací prostor.
Ve stejném postavení byl ovšem i Obama. Jak listu Kommersant sdělil zdroj z administrativy amerického prezidenta: „Tím, že Moskva poskytla Snowdenovi útočiště bez ohledu na osobní prosbu Obamy, nenechala [prezidentovi] jinou volbu, než zrušit schůzku.“ Kreml patrně doufal, že se
mu podaří význam azylu snížit a že záležitost jedince nebude mít potenciál vážně narušit bilaterální vztahy mezi dvěma velmocemi. Svědčí o tom prohlášení Putinova hlavního zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova, který po udělení azylu uvedl: „Tato situace je příliš nevýznamná na to, aby ovlivnila politické vztahy.“ Dodal, že v neutrální dopad na vztahy doufá i prezident Putin. Jenže tentokrát se těžce spletli v Moskvě. Zrušení schůzky pro Kreml bylo pravděpodobně nepříjemným překvapením a také důkazem, opět podle Ušakovových slov, že americká strana „stále není připravena budovat vztahy na bázi rovnosti.“
Zdroje z obou táborů připouští, že ke zrušení schůzky dojít nemuselo, jenže to by nad Snowdenovou aférou musel převážit progres v jiných, důležitějších oblastech: protiraketové obraně a jaderném odzbrojení. Jednání o nich se intenzivně vedou v posledních několika měsících a konečnou podobu dohodám měla dát schůzka ve formátu 2+2 ministrů zahraničí a obrany obou zemí, plánovaná na zítřek. Obamův návrh počítal se snížením jaderných arzenálů o třetinu v porovnání se stavy dohodnutými v rámci START II. Moskva byla ochotná na to přistoupit výměnou za právně závazné garance transparentnosti nasazení protiraketového deštníku. Obama jako kompromisní řešení předložil „exekutivní dohodu“, pro niž není třeba posvěcení Kongresu (Rusku nepříliš nakloněnému), ale která zavazuje pouze Obamovu administrativu, nikoli její nástupkyni. Jenže těsně před schůzkou 2+2 už bylo jasné, že se pozice Washingtonu a Moskvy nesblíží.
„Transparentnost ve sféře protiraketové obrany je krok správným směrem, ale nedostatečný. Ve vztazích se Spojenými státy chybí předvídatelnost, proto jsme trvali a budeme trvat na právních garancích toho, že americko-alianční deštník není namířen proti ruským silám jaderného odstrašení,“ tvrdí zdroj z ruského ministerstva obrany. Moskva prý také nevidí důvod spěchat s dalším odzbrojením, jelikož je přitom třeba „vzít v úvahu mnoho dalších faktorů ovlivňujících strategickou rovnováhu.“
Zdroj Kommersantu z ruského ministerstva zahraničí považuje Snowdena jen za „lišáckou“ výmluvu. „Američané nasadili tuhle notu teprve teď, když se sami zahnali do kouta,“ uvedl úředník s tím, že i bez jaderného odzbrojení byl k podpisu v Moskvě připraven slušný štos dohod, zejména v hospodářské oblasti.
Jestliže kroky ruské strany se dají shrnout jako nepochopení (chtěné?) a přepočítání se, na americké krom špatné kalkulace převažuje uražená ješitnost. „Rusové musí pochopit, že nemůžou jen tak zametat se Spojenými státy, a přesto vést bilaterální jednání jako by se nechumelilo,“ sdělil vysoce postavený pracovník Bílého domu listu Wall Street Journal.
Racionalita zřejmě nakonec nad pýchou převáží. Obama přijede do Moskvy na summit G-20 a zítřejší ministerská schůzka 2+2 se uskuteční, i když Američané zprvu chtěli zrušit i ji. Na pořadu dne je příliš mnoho důležitých problémů, jejichž řešení vyžaduje spolupráci velmocí. Krom Sýrie, Afghánistánu a jaderných zbraní je to třeba budoucnost Severní Koreje či postoj nového íránského vedení vůči jadernému programu.
Obamovi nepříliš nakloněný Wall Street Journal zrušenou prezidentskou schůzku hodnotí jako absolutní dno rusko-amerických vztahů od Obamova nástupu a neváhá citovat experty, podle nichž Obamova politika „resetu“ s Ruskem ztroskotala a bilaterální vztahy se teď na dlouhou dobu přesunou na vedlejší kolej. Chmurnou předpověď dává i šéf vlivné ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku Fjodor Lukjanov. Moskva teď podle něj zareaguje „velmi negativně, jelikož Obamova návštěva se dlouho připravovala a spoléhalo se na ní.“ Zdroj z Kremlu dodává, že americké rozhodnutí zrušit jednání předznamená období „mrazíků“.
(Zdroje: WSJ, Kommersant, RIA Novosti, FT)