Centrální banky významných rozvíjejících se ekonomik hromadně zvyšují úrokové sazby ve snaze zastavit odliv kapitálu a propad kurzu svých měn. Zvyšují tím pravděpodobnost zpomalení hospodářského růstu. Podle některých analytiků by situace mohla dojít tak daleko, že problémy emerging markets odstartují globální recesi.
Včera se k půlprocentnímu zvýšení hlavní sazby odhodlala indonéská centrální banka. O den dříve ke stejnému navýšení přistoupila centrální banka v Brazílii. V Turecku se sazby zvyšovaly už minulý týden. Brazílie se připravuje na další zvyšování.
Za prudký útěk kapitálu, pokles akcií, růst dluhopisových výnosů a propad kurzů, který v posledních týdnech postihl řadu zemí z kategorie emerging markets, mohou kroky americké centrální banky. Ta možná již brzy začne omezovat stimulační nákupy státních a hypotéčních dluhopisů (QE), díky nimž na finanční trhy dlouhé roky proudilo velké množství levné likvidity, která poté z velké části končila v zemích rozvíjející se Asie, Afriky či Latinské Ameriky.
Největší obavy mají investoři o země trpící vysokými schodky rozpočtu a běžného účtu platební bilance, které jsou obzvlášť závislé na zahraničním financování. Ukázkovými příklady jsou Indie, Turecko či Jižní Afrika. „Čím víc peněz uteče, tím hůř se pozice těch zemí jeví a tím větší budou mít lidé strach, že své prostředky nebudou moci získat zpátky,“ tvrdí Adam Posen, šéf prestižního Petersenova institutu mezinárodní ekonomie.
Zvyšování sazeb může pomoci kapitálové odtoky zarazit, jelikož se tím všeobecně zvyšuje výnosnost aktiv dané země, což má pozitivní vliv na jejich atraktivitu. Vyšší sazby také účinně působí na inflaci, jelikož následný efekt posílení měny zlevňuje importy. Růst sazeb však také prodražuje náklady na kapitál a zhoršuje dostupnost úvěrů, což může tlumit hospodářský růst.
V Indonésii by tlumicí efekt neměl být tak silný. Podle prognózy konzultantské firmy Capital Economics by místo očekávaného 6% růstového tempa mělo indonéské HDP letos expandovat o 5,5 %. Brazílie a mnohé jiné země jsou však v horší situaci. Jejich ekonomika, nezřídka závislá na exportech surovin do Číny, je na tom po komoditním propadu už tak bledě. Brazílie má navíc čerstvé vzpomínky na pádivou inflaci z 90. let, takže centrální banka nemíní riskovat a chce proti přílišnému zvyšování cenové hladiny tvrdě zakročit. Středeční zvýšení sazeb bylo čtvrté v řadě. Ekonomové neočekávají, že HDP poroste rychleji než 2% tempem.
Ve svízelné situaci je Indie, jejíž měna od začátku května vůči dolaru propadla o pětinu. Tamní centrální banka nejdřív na ohlášení možného konce QE reagovala zastavením uvolňování měnové politiky, poté omezila množství peněz, které si od ní mohou půjčovat komerční banky. Investoři v tom viděli ekvivalent zvýšení sazeb, a jelikož hospodářský růst zpomalil na desetileté minimum, odpověděli masivním úprkem. Podle některých analytiků nebude mít nově nastupující guvernér centrální banky jinou možnost, než prudce zvýšit sazby.
Podobnému problému čelí Jižní Afrika. Také zde centrální bankéři bojují s oslabujícím kurzem měny, avšak nechtějí udusit poslední uhlíky doutnajícího růstu. Za poslední rok rand vůči dolaru odepsal 25 %. Inflace se v červenci vyšplhala na 6,3 %, přičemž letos prognózovaný růst by neměl přesáhnout 2 %.
Obavy z celosvětové krize
Zhoršující se pozice mnoha rozvíjejících se ekonomik vzbuzuje u některých analytiků obavy z opakování finanční krize roku 1997. Proti tomuto názoru hovoří několik faktorů. Jednak dnes měny emerging markets z velké většiny fungují v rámci volně plovoucího režimu, takže centrální banky nemusí bránit fixní kurzy a plýtvat drahocennými devizami. Zadruhé je úroveň státního zadlužení v zemích typu Indonésie či Indie na relativně nízké úrovni, a navíc jsou jejich dluhopisy denominovány hlavně v domácí měně, takže propad kurzu neovlivňuje platební schopnost. „Výprodeje sice dosáhly vysoké intenzity, ale nedomníváme se, že uplynulé měsíce představují začátek širší krize,“ uvádí se ve včerejší zprávě , podle níž budou emerging markets hitem příštího roku.
Větším skeptikem je stratég Albert Edwards, známý svými extrémně medvědími předpověďmi. Podle něj je nepravděpodobné, že se odliv kapitálu z emerging markets podaří zastavit, což by mohlo vést ke globální recesi.
Prudký pád měn rozvíjejících se ekonomik prý donutí Čínu kvůli zachování konkurenceschopnosti devalvovat jüan, což ve výsledku povede k deflaci v bohatých ekonomikách a zapříčiní celosvětové zpomalení růstu.
Úprk investorů z emerging markets Edwards považuje za „začátek procesu, kdy nejrozviklanější dominová kostka spadne a rozmetá celou vachrlatou, shnilou, riziko milující strukturu, kterou naši politici a centrální bankéři vystavěli.“
V souladu s předchozími předpověďmi se Edwards vrátil ke svým oblíbeným temným scénářům. Reakcí na globální recesi bude obrovská expanze QE, která povede k těžko zastavitelné inflaci. Zlato vystoupá na 10 000 USD za unci, americké dluhopisy nebudou vynášet ani 1 % a index S&P 500 propadne o 72 % na 450 bodů. Časový harmonogram finanční apokalypsy v prognóze neuvedl. Zřejmě má v bance smlouvu na dobu neurčitou.
(Zdroje: WSJ, CNBC, Capital Economics)