Aktualizováno Akciím uhelných společností ve středoevropském regionu se od úvodu týdne daří. v pondělí uzavřela o více jak 5 % výše na dosah 24 korun za akcii, dnes akcie přidaly v Praze dalších více jak 25 % s denním maximem na 30,05 Kč. Titul se dostává nejvýše od června. Na varšavské burze včera mohutně rostly akcie polského těžaře uhlí , evropské jedničky v produkci koksovatelného uhlí. Po včerejším růstu o 8,8 % dnes titul přidával až dalších bezmála 10 % k 79 PLN za akcii.
Na chybí silná korporátní zpráva, která by mířila přímo na titul. Včera pouze přišla informace, že by vláda měla do 14 dnů dostat na stůl materiál, který nastíní varianty, co je možné do budoucna učinit s Dolem Paskov, který se nepodařilo prodat a majitel OKD (NWR) jej chce pro neúměrné náklady uzavřít. Zájmem regionu je snaha uchovat pracovní místa do roku 2016 tak, aby byl prostor v mezidobí vytvořit v regionu jiná.
Uhelné tituly včetně NWR a JSW ale jistě reagují na růst cen koksovatelného uhlí na světových trzích. Jeho ceny v čínském obchodování se včera dostaly na nejvyšší úrovně za posledních pět měsíců. „Světové benchmarkové ceny koksovatelného uhlí po dlouhém – 2,5 roku trvajícím propadu během prázdnin zpevnily z úrovní okolo 130 USD/t na 150 USD/t, což dalo oporu, resp. naději i akciím NWR. Se zlepšenou sérií makroekonomických dat z Číny aktuálně ceny dále rostou a s nimi i akcie evropských těžařů koksovatelného uhlí, tedy NWR a JSW,“ uvedl analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.
Vývoj akcií za poslední tři obchodní dny (Kč/akcie v Praze):
Spotová cena benchmarku pro koksovatelné uhlí včera vzrostla na 150,5 USD/t, nejvýš od 12. dubna. "Globální ekonomika zřejmě překonala své dno, což posiluje výhledy pro ocelárenské odvětví a je pozitivní pro koksovatelné uhlí. Výhled je velmi dobrý," uvedl analytik polské IDM Lukasz Prokopiuk. Podle Miteshe Thakkara z FBR lze očekávat dojednávání kontraktů pro poslední čtvrtletí roku mezi 155 až 160 dolary za tunu. Ceny koksovatelného uhlí stabilní v posledním čtvrtletí roku proti čtvrtletí třetímu očekává dle slov s 12. srpna šéf polské JSW Jaroslaw Zagorowski. "Při pozitivním scénáři mohou ceny v Evropě pro poslední čtvrtletí dosahovat kolem 160 dolarů za tunu," uvedl na adresu koksovatelného uhlí polský analytik IDM Prokopiuk s tím, že pro polskou JSW by to znamenalo, že celoročně bude v zisku.
Podporou pro sektor a využití energetického uhlí v regionu jsou také dnešní slova polského premiéra Donalda Tuska, podle kterých zůstane pro Polsko klíčovým zdrojem energie uhlí a lignit, zatímco obnovitelné zdroje energie by měly hrát pouze doplňkovou roli v energetickém mixu země a to na úrovni nejnižší možné, kterou vyžaduje legislativa EU.
Vývoj akcíí za poslední tři obchodní dny (PLN/akcie ve Varšavě):
„Energetická nezávislost není pouze o diverzifikaci zdrojů, ale také o maximálním využití vlastních zdrojů. My jsme se rozhodli při respektování ekologických cílů snížení emisí sázet nadále na uhlí – šancí pro něj je chytřejší a modernější výroba energie,“ citovala slova Tuska polská PAP. Tusk uvedl, že Polsko bude investovat do moderních technologií uhelných elektráren. „Obnovitelné zdroje budou omezeny na minimum vyžadované EU,“ dodal Tusk. To se týká i snahy o co nejnižší podporu obnovitelných zdrojům energie. „Chceme využívat obnovitelné zdroje, ale uhlí a lignit a také těžba břidlicového plynu sehrají v budoucnu pro Polsko roli klíčovou,“ uvedl také Tusk dle PAP.
"Pro Polsko jsou výhodné ceny tvrdého uhlí tak nízko, jak jen to je možné. Na druhé straně ale jeho produkce musí být zisková. Budeme velmi opatrní ohledně podpory, směřované obnovitelným zdrojů, protože tyto fondy potřebujeme směrovat do průmyslu těžby uhlí. Chceme k životnímu prostředí příznivou výrobu elektřiny, ale na prvním místě musí být trh práce. Při přípravě nového modelu podpory obnovitelných zdrojů tak nebudeme zatíženi nadměrným nadšením," uvedl Tusk. Polsko z uhlí generuje zhruba 90 % elektřiny, podíl obnovitelných zdrojů v mixu musí navýšit na 15 % do roku 2020. Novou úpravu zelené podpory schválí země do konce roku 2013.
Jak energetického, tak uhelného sektoru, se týkají také včerejší slova litevského předsednictví Evropské unie. Země, která aktuální půlrok EU předsedá, chce již tento týden v Litvě oživit jednání o opatřeních, která by měla pomoci zvýšit ceny emisních povolenek. Litva má podle zdrojů obeznámených se situací v plánu předložit návrh na středečním jednání velvyslanců jednotlivých zemí EU. Tato opatření jsou ale pro budoucí využití energetického uhlí spíše negativní.