Vláda schválila zákonné opatření k daním: Osvobození dividend od daně napřesrok nebude, 3letý daňový test ano

Vláda dnes schválila návrh zákonného opatření, které se týká úpravy daní v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Návrhy, které 12. září zamítl Senát, předložilo ministerstvo financí vládě v mírně upravené verzi. Na tiskové konferenci o tom informoval premiér Jiří Rusnok. Zákonné opatření projedná Senát a v případě schválení následně na první schůzi nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Ministerstvo vládě předložilo verzi, ve které upravilo jen kritizované daňové zvýhodnění investičních fondů a osvobození dividend a podílů na zisku od daní z příjmů. "Příslušná ustanovení byla v návrhu zákonného opatření Senátu upravena v souladu s připomínkami, které k těmto tématům zazněly v Senátu," uvedlo MF. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka již v srpnu řekli, že Senát předlohu kvůli těmto změnám zamítne. Označili ji za tunel a riziko pro veřejné rozpočty.

 
Úplné osvobození dividend pro právnické i fyzické osoby je přitom již obsaženo v platném, avšak nikoliv ještě účinném zákoně. Senátem zamítnutý návrh počítal pouze s předsunutím účinnosti již na rok 2014. Zákonné opatření s tímto posunutím účinnosti nepočítá.

V návrhu dále zůstaly například integrace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů nebo prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky. Zákonné opatření obsahuje dříve navrhované zavedení ročního limitu 100 000 Kč pro osvobození příjmů (brutto) z prodeje cenných papírů.
 
V případě zdanění investičních fondů návrh zákonného opatření zavádí nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria. Následné zdanění podílů na zisku vyplácených těmito fondy by mělo být na úrovni 19 procent pro právnické osoby a 15 procent pro fyzické osoby. Původní návrh zdaňoval zisky fondů pěti procenty a vyplácené podíly byly osvobozeny od daně zcela. 
 
Vláda dnes také schválila návrh zákonného opatření, kterým se mají navýšit platby za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun. Systém zdravotního pojištění spotřebuje ročně celkem 290 miliard korun.

Zákonná opatření může horní komora na návrh vlády přijímat v době rozpuštění Poslanecké sněmovny ve věcech, které nesnesou odkladu. "Pokud jde o zdravotnictví, tak tam si myslím, že ta naléhavost je dána jednoznačně a zejména tím, že s velkou pravděpodobností, pokud bychom to nechali až na novou Sněmovnu, ona nebude moci, byť ve zrychleném legislativním řízení, zvládnout změnu tak, aby byla platná už od ledna a aby už od ledna systém veřejného zdravotního pojištění mohl být posílen o navýšené výdaje," uvedl po jednání úřednického kabinetu v demisi jeho šéf Jiří Rusnok.

Návrh zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí pak obsahuje jednu změnu, a to že v případě koupě nebo směny nemovitosti si budou moci smluvní strany zvolit, kdo bude poplatníkem daně. Může jím být prodávající jako v dosavadním pojetí daně z převodu nemovitostí; v tom případě bude nabyvatel ručitelem. Druhou alternativou je, že poplatníkem daně bude nabyvatel.

Ministerský předseda také vyjádřil přesvědčení, že zákonné opatření v Senátu (nejspíš v první polovině října) bez problému projde. Na první schůzi jej pak musí schválit i Sněmovna. 

(Zdroj: ČTK, AKAT)