Aktualizováno Základní sazba ECB zůstává po lednovém jednání beze změny na 0,25 procenta. Nemění se ani další sazby, přičemž ta depozitní setrvává na nule. Výsledek je v souladu s očekáváním. Naznačen byl už na minulém jednání, kdy banka celkově ubrala na holubičí rétorice. Tentokrát ale holubičí tón znovu posílila.
Na konferenci, která po jednání následuje, ECB potvrdila výhled pro sazby. Ty by tak měly zůstat na současných či nižších úrovních po delší dobu. Žádné nové opatření oznámeno nebylo. Prezident Draghi ale "silně zdůraznil", že měnová politika zůstane prorůstová. Banka podle něj přistoupí k další rozhodné akci, pokud to bude třeba. Chce se vyhnout nepodloženému utahování sazeb na peněžním trhu, dalším důvodem k akci by pak mohlo být zhoršení inflačního výhledu. V měnovém výboru se diskutovalo o všech dostupných nástrojích; jejich případná volba by záležela na okolnostech, na které by banka reagovala.
Poslední data z ekonomiky se dál zlepšila a dokládají postupné oživení. ECB čeká, že ekonomika se bude během letoška zotavovat pomalu a měla by profitovat ze silnější poptávky ze zahraničí. Rizika pro růst ale zůstávají směrem dolů a zahrnují podmínky na světových finančních trzích, ceny komodit, slabší domácí poptávku nebo exporty.
Cenové tlaky čeká ECB nadále tlumené, inflační očekávání jsou pevně ukotvená. Inflace má zůstat v příštích měsících kolem současných hodnot. Eurozónu může podle Draghiho čekat delší období nízké inflace, po kterém bude následovat její růst těsně pod 2 procenta. Rizika pro ceny jsou zhruba vyvážená.
Po prosincovém jednání, které navodilo vyčkávací postoj Evropské centrální banky, přináší leden opětovné zvýšení tendence politiku dál uvolňovat. Při udržení současných podmínek by banka zřejmě držela stabilní politiku, jasně však naznačila, jaké faktory by jí přiměly k akci. Prvním z nich je inflace, pokud by se ze současných už velmi nízkých hodnot dál snižovala. Prosincový pokles přitom prezident Draghi připsal jednorázovým událostem, zdůraznil však, že cenová stabilita bude bráněna v obou směrech. Dalším faktorem je potom utahování podmínek na peněžním trhu. Krátké eurové sazby v prosinci stouply a dostávají se zpět na úroveň z poloviny roku 2012. ECB uvádí, že bankovní testy mohou spustit krátkodobý deleveraging, což znamená riziko dalšího utažení podmínek.
Euro po zdůraznění podpůrnosti měnové politiky oslabilo, když stouplo riziko, že ECB nastavení politiky ještě uvolní. Později společná evropská měna ztráty koriguje. Výnosy v Německu i dalších zemích eurozóny na zprávy z centrální banky zareagovaly poklesem.