by měl být nadpis článku. Nevím, jestli pan Marek chodí nakupovat potraviny, ale v této komoditě se ceny za poslední 3 roky zvyšují tak cca o 10% ročně. To vidí z rozpočtu a z výdajů jasně každá hospodyně.
Pokud ukazatel inflace hlásí, takovýto ohromný rozpor, pak je jednoduše špatný. Dobrá otázka je, zda je špatný neúmyslně, nebo záměrně ?
Matematicky nic složitého, jde jen o to, z jakého zboží sestavit koš, a jakou váhu jednotlivým položkám dát.
Skoro se zdá, že by ukazatel inflace neměl být jen jeden globální, ale sada, podle tříd spotřebitele: od typu Kellner až typu Roman Veselý, řidič MHD, od typu koncový spotřebitel až k typu primární výrobní sektor. Takto nebo podobně rozvrstvené výsledky by se pak zřejmě daly lépe použít i k ekonomické praxi.
Impakt na veřejné mínění
Kromě hospodářských důsledků falešné (nebo málo použitelné) hodnoty ukazatele inflace, je tu vliv na veřejné mínění. Ten je devastující. Na jedné straně občan registruje realitu, na druhé straně mu ČNB znehodnotí kupní sílu, aby se proboha nepropadly ceny. Je to obdoba stavu na konci socialismu v ČSSR, kdy titulky v novinách a hesla hlásaly zářivé zítřky, na druhé straně každý viděl, jak se ekonomická situace vyvíjí.
souhlas infalce dle spotřebniho koše ovlivnuji ceny rohliků a zaroven leteckých motoru---
Pan 'Marek nenakupuje má na to hospodyny s rozpočtem 20 000 týdně pro jednu osobu
martík
