Podcast MakroMixér nejen o energiích: Velké říjnové inflační čarování a nástup recese v Česku. Hostem ekonom ČEZ Pavel Řežábek

Říjnová inflace v Česku překvapila razantním a nečekaným poklesem. Jednalo se však pouze o čarování statistiků s dopady úsporného energetického tarifu. To na 3 měsíce opticky srazilo ceny elektrické energie o zhruba polovinu, o stejnou polovinu zase v lednu příštího roku zdraží, říká v novém podcastu MakroMixér hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Pozitivní důsledek pro stát, jasně negativní pro držitele protiinflačních dluhopisů. Co v souvislosti čerstvých inflačních čísel čekat od ČNB? Je předběžný pokles české ekonomiky ve třetím čtvrtletí startem recese, jak bude dlouhá a jak hluboká? Mají se Češi bát propouštění? Co na to vše říká host aktuálního dílu podcastu MakroMixér, hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek? Co nás ještě čeká ze strany cen energií a jaká bude budoucnost energetiky v Česku i Evropě? "Gazprom vzkázal světu, že se vzdává trhu o velikosti 140 miliard m3 ročně, a jestli o něj někdo nemá zájem. A světe div se, všichni zájem mají. Evropa je solventní zákazník, dobře platí, je spolehlivý. Nemine měsíc, kdybychom nečetli o nějakém finálním investičním rozhodnutí. Zemní plyn zcela jistě zlevní, protože zemního plynu je po celé zeměkouli habaděj,“ zaznívá od něj také v pdocastu. Dlouhodobá očekávaná cena se zohledněním nutných investic se podle hlavního ekonoma ČEZ dostane na úroveň 30 až 40 eur a úměrně tomu klesne i cena elektřiny. Strategická energetická trojnožka pro Česko pak podle něj zní: Fotovoltaika, vítr, jádro. Poslechněte si aktuální díl podcastu MakroMixér hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše a šéfredaktora portálu hlidacipes.org Roberta Břešťana. Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud.

Inflační čarování

Inflace v Česku v říjnu razantně a nečekaně poklesla, od 18 na 15,1 procenta. Proč se to stalo a co z toho dedukovat dál? „Jde o metodologickou hru. Český statistický úřad zohlednil dopady úsporného energetického tarifu a rozprostřel je do tří měsíců v plné výši. To nám nyní během tří měsíců opticky sníží ceny elektrické energie zhruba o 50 procent a pak nám zase o 50 procent v lednu 2023 zdraží,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Inflační výhled pro rok 2023 zůstává plus mínus stejný, jenom takzvaně uřízneme inflační špičku, kterou jsme očekávali na konci tohoto roku. Inflace se ještě může pohnout výše, ale podle našich odhadů ne o moc výše, na 17% dynamiku na konci roku,“ dodává Jan Bureš. Jeden z dopadů tohoto kroku je na držitele protiinflačních dluhopisů. „Je to jeden z pozitivních důsledků pro stát a rozhodně jeden z negativních důsledků pro držitele těchto dluhopisů,“ potvrzuje Jan Bureš.

Co to znamená pro Českou národní banku? „Pohybujeme se v prostředí, kdy ČNB v nové sestavě nechce dále zvyšovat úrokové sazby. Na to se nic nemění po poslední inflaci. Pro budoucí pohyb směrem dolů bude zásadní přetrvávání inflace v roce 2023 v neenergetických složkách, jádrové inflaci. Tak se na výhledu po říjnové inflaci nic nemění. Druhý důležitý faktor si myslím bude kurz koruny a to, jakým způsobem bude odolávat tlakům zužujícího se úrokového diferenciálu vůči euru i americkému dolaru.

Startuje recese v Česku

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla, zatím předběžný odhad je -0,4 %. Je to ukázka startující recese v Česku? „Recese startuje. Náš základní scénář se potvrzuje, vidíme klesající spotřebu domácností, která je nejsilnějším startérem recese. Na druhé straně jako ještě pozitivní faktor je relativně dobrý výkon průmyslu, který pravděpodobně působil pozitivně, zejména automotive dohání to, co ztratil v covidu. To je ale něco, co asi nebude pomáhat ekonomice během následujících kvartálů a i proto bude pravděpodobně čtvrtý kvartál ještě o něco horší, čekáme tam výraznější pokles a ještě další pokles na začátku roku příštího,“ shrnuje pohled na vývoj české ekonomiky Jan Bureš. „To by v základním scénáři mělo vést k mělké recesi pro českou ekonomiku,“ uvádí Jan Bureš.

Mají se Češi bát v této souvislosti propouštění? „S nějakým nárůstem nezaměstnanosti počítáme, bez toho by ani inflační tlaky nešlo zkrotit. „V základním scénáři, ve kterém budou dostupné energie nejen pro domácnosti, ale i většinu podniků, se neobáváme výrazného, dramatického šoku,“ uvádí k tématu Jan Bureš. Na druhé straně ruku v ruce s tím neočekává rychlé oživení, které jsme viděli například po covidu.

Co na to vše a zejména rovinu energií, jejich cen a dalšího výhledu říká host podcastu Makromixér, hlavní ekonom energetické společnosti ČEZ Pavel Řežábek?

Čerstvá čísla hospodaření: Zisky versus zvyšování cen spotřebitelům

ČEZ před několika málo dny zveřejnil výsledky hospodaření za třetí kvartál a devět měsíců roku 2022. Hlavním driverem výborných výsledků firmy jsou podle Pavla Řežábka vysoké ceny elektřiny. „To, že ČEZ může prodávat elektřinu za násobně vyšší ceny, než byly loni, zlepšuje finanční pozici firmy,“ shrnuje věcně ekonom. Při diskuzi o nutnosti zvyšování cen elektřiny pro konečné zákazníky při vykazování enormních zisků je podle Řežábka nutné si uvědomit, že se jedním dechem bavíme o dvou společnostech. „Jednou je ČEZ a.s., která vyrábí a prodává elektřinu na volný trhu a druhou ČEZ Prodej, která elektřinu kupuje za ceny z volného trhu a dále ji přeprodává koncovým zákazníkům,“ popisuje Řežábek. ČEZ prodej podle ekonoma nemůže benefitovat z toho, že ČEZ dokáže elektřinu vyrobit lacino. „Kdyby toto nastalo, tak jde o porušení antimonopolních pravidel, je to zvýhodnění jednoho hráče na celém trhu, a na to jsou antimonopolní pravidla EU extrémně přísná,“ shrnuje věcně Řežábek.

Extrémní cena plynu strategií Gazpromu

Ceny elektrické energie z vrcholu nad hranicí 1000 eur za MWh na konci srpna 2022 setrvale klesají. Pro pochopení tohoto trendu je podle Řežábka nutné si uvědomit, jak se trhy na takováto historická maxima dostaly. „Na trhu byla vysloveně panika z toho, jak to bude dál, když nebude ruský plyn. Rusko postupně omezovalo dodávky plynu už od konce loňské zimy, kdy Gazprom nenaplnil zásobníky zemního plynu, které provozuje v západní Evropě. Dále s blížícím se datem spuštění Nord Steamu II, o jehož reálném spuštění již tehdy panovaly pochybnosti, začal Gazprom omezovat dodávky plynu na spotový trh,“ říká Řežábek. Plynu tak bylo méně a jeho cena začala stoupat a s ní i cena elekřiny. „Elektřiny je dost, ale aby se poptávka po ní uspokojila celá, musíme vyrábět i v plynových elektrárnách. A když je plyn drahý, tak je elektřina z něj také drahá,“ podává jednoduše ekonom.

Pokles koncové ceny elektřiny bude pozvolný

Promítnutí poklesu velkoobchodních cen elektřiny do ceníků pro koncové uživatele bude podle Řežábka pozvolné. „Většina solidních dodavatelů nakupuje pro své zákazníky elektřinu dlouhodobě dopředu, rozprostírá nákupy měsíc po měsíci například rok dopředu, takže se cena průměruje. Nikdo na světě neví, jaká bude za rok cena ropy a stejně tak nikdo neví, jaká bude cena elektřiny,“ popisuje ekonom ČEZ. „Proto jediné, co můžeme je diverzifikovat riziko postupnými nákupy, a díky tomu máme cenu vystředovanou za celý rok,“ dodává. Pokles cen se tak právě kvůli postupnému nákupu do cen pro zákazníky promítne se zpožděním.

Trh po uklidnění: Plyn za 30 až 40 eur?

Jak by podle Pavla Řežábka mohl vypadat energetický trh po uklidnění? Kde bude nový normál? „My obecně pracujeme ve scénářích, máme pět základních a v tom je dost široké spektrum možných výsledků,“ přibližuje hlavní ekonom ČEZ. „Naši strategii připravujeme tak, abychom robustně obstáli ve všech scénářích, nesázíme na jednu kartu. Co se týče konkrétní cenové úrovně tak vnímáme, že zemního plynu bude stále víc a víc,“ uvádí Řežábek.

Gazprom podle něj vzkázal světu, že se vzdává trhu o velikosti 140 miliard m3 ročně, a jestli o něj někdo nemá zájem. „A světe div se, všichni zájem mají. Evropa je solventní zákazník, dobře platí, je spolehlivý. Takže nemine měsíc, kdybychom nečetli o nějakém finálním investičním rozhodnutí,“ popisuje. „Až tady nové terminály zbudují, až se postaví nové tankery, tak zemní plyn zcela jistě zlevní, protože zemního plynu je po celé zeměkouli habaděj,“ předpovídá Řežábek. Dnes je cena zemního plynu 120 eur, před covidem bývala na úrovni 25 eur a dlouhodobá očekávaná cena se zohledněním nutných investic se podle hlavního ekonoma ČEZ dostane na úroveň 30 až 40 eur. „Úměrně tomu klesne i cena elektřiny,“ dodává Řežábek.

Jak rychle nabíhají investice na poli LNG?

Na dodávkové straně (množství zkapalňovacích terminálů) se kapacity „hodně rozebíhají“. V současnosti se přes LNG dodává až zhruba 550 miliard metrů krychlových, přičemž celková kapacita je zhruba 600 miliard kubíků. Dalších zhruba 100 miliard je ve výstavbě a dalších 900 miliard je v pipeline projektů, jinými slovy – mohou se stát. „Zbudovat tyto terminály je inženýrský projekt jako každý jiný (…) takových tří až pět let. Takže taková je doba, za kterou by se to mělo zklidnit,“ uvádí Řežábek. Na straně evropského příjemce je „v současné době zemního plynu docela dost, jenom ho neumíme dostat z lodí do evropských trubek“. Odtud tedy postupně vzniká a vznikne řada evropských terminálů, kde má v prvním z nich podíl i ČEZ. „EU vytyčila kroky k tomu, aby Rusko už nikdy nepotřebovala,“ říká Řežábek a podotýká, že jen v Německu má během této a do příští zimy vzniknout pět až sedm takových zařízení.

Luxusní začátek zimy pro Evropu

V současné době tedy vypadá evropská situace ohledně plynu vcelku optimisticky. Záleží na počasí, ale „začátek zimy je pro Evropu luxusní“, zmínil ekonom ČEZ. „Bude-li to zima s normálním průběhem a ostatní dodávky plynu poběží tak, jak zatím běží, tak bychom si skutečně měli vytvořit velmi dobrou situaci i na příští zimu,“ domnívá se Řežábek s tím, že podaří-li letos ušetřit zhruba 5 až 15 procent plynu, pak i další zimu máme podle odhadů šanci zvládnout. Do potíží bychom se podle experta mohli dostat, kdybychom odstřihli všechny dodávky z Ruska a přišla tvrdá a dlouhá zima.

A co scénář po ruské válce na Ukrajině? "V případě mírového narovnání bude Rusko zřejmě usilovat o to dodávat plyn opět do Evropy, jenže ta už bude zavázaná v kontraktech s jinými dodavateli. Pro Rusko by to pak znamenalo spíše soupeřit s dodavateli černého uhlí než s plynaři," načrtl ekonom ČEZ kontury podle něj velice optimistického scénáře. 

Stropy pro české domácnosti: Jsou adekvátní a jak to vlastně funguje?

Rozhodnutí vlády zastropovat ceny energií na 6 Kč u elektřiny a 3 Kč u plynu je podle Řežábka „realistická úroveň“. Jak to funguje? "Zastropování se týká cen pro koncové spotřebitele. Vláda tudíž zadotuje firmy, které prodávají koncovým spotřebitelům a které nakupují za burzovní/tržní ceny, a rozdíl jim doplatí. Peníze na to získá ze zdanění neočekáváných příjmů všech elektráren kromě plynových. S velkoobchodní cenou elektřiny, za kterou prodává výroba, toto zastropování nesouvisí," vysvětlil Řežábek mechanismus.

Při pohledu na srovnání se situací v jiných zemích EU je velký byznys ve většině z nich „typicky ponechán trhu“. U domácností je pak zastropování různé: někde stejné jako v ČR, někde níže, ale pro velmi omezený objem (v ČR je objem spotřeby se zastropovanou cenou neomezený). Dalším častým rozdílem je podle něj rozlišování původu energií – vlády zastropují elektřinu domácího původu, ale plyn, který přichází ze zahraničí, nechají volnému trhu.

Válečná daň a otázka dvojího zdanění

ČEZ je předmětem regulace a válečnou daň nehodnotí, odráží Řežábek otázky na mimořádné zdanění. „Vláda řekla jasně, že to vidí tak, že to není dvojí zdanění. Je její starost, aby tady toto obhájila,“ prohlašuje také.

Budoucnost energetiky v Česku a Evropě

Jak vidí Řežábek budoucnost energetiky v Česku? Obrovskou roli budou podle něj hrát dva faktory – elektrifikace a technologický pokrok. Pokud bychom například u fotovoltaických panelů chytali kromě viditelného světla skrze křemík i tepelné záření skrze perovskitové struktury, přidalo by to k současné zhruba 20% efektivitě dalších 10 %.

V Evropské unii vznikl balíček Fit for 55, který si dává za cíl dosáhnout v roce 2030 výroby 40 % všech energií z obnovitelných zdrojů. Po ruské invazi na Ukrajinu tento cíl ještě navýšila na 45 %. A jsou tři oblasti, kde to lze realizovat – zaprvé teplo, zadruhé doprava, zatřetí elektřina. „Ty minimalistické cíle v teple a dopravě budou pro Česko hodně vysoko visící ovoce, proto vychází udělat většinu v elektřině, což by mířilo na dodatečných 20 TWh z obnovitelných zdrojů v elektřině,“ uvádí Řežábek.

Strategická trojnožka: Fotovoltailka, vítr a jádro

Podcast MakroMixér se stočil také k plánování výroby elektřiny z pohledu energetického mixu. Tomu pomáhá nový obor energetické meteorologie. „Můžete si zaplatit předpověď v megawattech hodinu po hodině, jak budou v Německu vyrábět obnovitelné zdroje. A dopředu víte, kdy budete potřebovat jiný zdroj, který to vykryje,“ uvádí příklad Řežábek. Vzhledem k nárokům na vysokou flexibilitu jsou jako rezervní zdroje ideální plynové a paroplynové elektrárny, které startují velmi rychle. Dlouhodobým trendem ale podle něj nebudou plynové elektrárny, nýbrž vodíkové. „Ze strategického hlediska dává rozum stát na trojnožce – fotovoltaika, vítr a jádro,“ podotýká Řežábek.

„Pro první roky je potřeba mít Dukovany a malý modulární reaktor, dále je možné stavět flexibilně podle potřeb. Bude hrát roli i to, kolik vodíku budeme chtít vyrábět v České republice,“ uvádí k budoucnosti v Česku.

Na konci listopadu předloží své nabídky tři poptaní dodavatelé na nový jaderný reaktor v Dukovanech. Jejich vyhodnocení potrvá asi rok. Pro malý modulární reaktor pak uvedl generální ředitel ČEZ Beneš rok 2032.