Je lepší být bohatý a zdravý ...

Ekonom Barry Bosworth si v rámci práce pro Wall Street Journal hraje s daty, která se týkají příjmů a délky života. Jeho závěry jsou jasné: Bohatí lidé žijí déle, délka jejich života roste rychleji a problém je horší u mužské části populace. Podívejme se tedy nejdříve na muže. Boháči (v následujícím grafu horních 10 %) narození v roce 1940 mohou čekat, že budou žít o 10 let déle, než nejchudší skupina (spodních 10 %). Pro narozené v roce 1920 jsou data vyznačena světle modře a jejich porovnání s tmavě modrými sloupci ukazuje, že očekávaná délka života během jedné generace vzrostla o 4 roky:

Ženy se celkově dožívají vyššího věku. Jejich nerovnost je ale větší. Bohatá žena může totiž ve svých 55 letech předpokládat, že bude žít o deset let déle, než chudá. A tato mezera se mezigeneračně prohloubila o celých šest let:

Co uvedené znamená? Předně bychom si měli být vědomi toho, že korelace neznamená příčinnou souvislost. Intuitivně bychom předpokládali, že bohatství nám zajistí přístup k lepším potravinám, či lepší zdravotní péči. Uvedená data ale neříkají, že každých dalších 10 000 dolarů příjmů nám zajistí několik dalších měsíců života. Svou roli hrají i další proměnné. U chudších lidí je například větší pravděpodobnost, že kouří. A kouření zabíjí bez ohledu na to, jaké částky si vyděláváte. Uvedeného se týká i doba odchodu do důchodu. Když někdo z vlády začne říkat, že si můžeme dovolit její prodloužení, protože žijeme déle, týká se to zejména bohatých starších bělochů. Tolik už se to ale netýká milionů chudých žen, jejichž očekávaná délka života ve skutečnosti klesá.

(Zdroj: The Atlantic)