Úvod tohoto týdne sice zlatu přinesl mírné zisky, nakonec však „žlutý kov“ končí obchodování v červených číslech. Za posledních pět dní tak odepisuje 0,91 % ze své ceny a aktuálně obchoduje na úrovni 1287,79 USD/unci. Dominantním faktorem, který se na cenovém vývoji podepsal nejvíce, byla především nedávná prohlášení některých šéfů hlavních centrálních bank světa.
V úterý večer šéfka předsedkyně americké centrální banky Janet Yellen oznámila, že Fed bude pokračovat ve snižování objemu měsíčních nákupů na dluhopisovém trhu pouze v případě, kdy uvidí ekonomiku směřovat k plné zaměstnanosti a inflačnímu cíli na úrovni 2 %. Zdůraznila také, že Fed nespěchá na snižování velikosti své rozvahy. Zlato na komentáře během středeční seance reagovalo ztrátou 1,39 % ze své úterní závěrečné hodnoty, když počáteční zisky vystřídal prodejní tlak. Ten vystupňovala také překvapivě smírná vyjádření z úst ruského prezidenta Putina. Středeční zamítnutí Putinova návrhu ze strany separatistických složek pak cenu zlata naopak podpořilo (výsledek jednání byl znám okolo poledne, kdy zlato zamířilo k vrcholu dne).
Z vrcholu dolů zlato poslala rétorika Evropské centrální banky. Přestože nedošlo ke změně směřování měnové politiky, dolar po oznámení posiloval (lépe řečeno euro oslabovalo), což inverzně zapůsobilo na vývoj ceny zlata. Po komentářích z úst Maria Draghiho pak zlato zamířilo ke svému týdennímu minimu na úrovni 1285 USD/unce. Draghi prohlásil, že ECB je na červnovém jednání připravena k případnému uvolnění své měnové politiky.
Pro další pohyb ceny zlata bude klíčový vývoj ukrajinského konfliktu. Právě jeho rozpoutání vedlo koncem února k růstové rally s vrcholem ceny na 1392 USD/unce v půli března. Poslední informace, přicházející z této oblasti, však na nějaké rychlé vyřešení sporů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty nijak neukazují a je tak pravděpodobné, že strategie „flight to safety“ bude ještě nějakou dobu zlato podporovat na současných cenách. Sledovaná budou také data z čínského hospodářství – maloobchodní tržby či průmyslová výroba. Právě Čína totiž zaujímá pozici světové jedničky v poptávce po zlatě a jakákoliv akcelerace tamní průmyslové aktivity bude pro cenu zlata vnímána jako pozitivní a růstový signál.