Čínský realitní trh přesycen, bublina praská

Po letech prudce rostoucích cen a stavební aktivity začíná čínská bublina na trhu nemovitostí vykazovat velké trhliny. Celý trh je jen 15 let starý a nikdo na něm zatím nezažil kolaps. Ještě během 90. let totiž lidem zajišťoval ubytování stát. Čínské banky začaly s poskytováním hypoték v roce 1997. Ještě v roce 1994 měla centrální banka problémy s překladem amerického finančního dokumentu, který obsahoval slovo „hypotéka“. Varování před bublinou se objevovala už před rokem 2008 spolu s požadavky na to, aby vláda zavedla regulaci trhu. Když ale udeřila krize a ekonomice hrozil propad, Peking se rozhodl, že bublinu přiživí novými úvěry. Výsledkem byl růst celkového dluhu ze 140 % HDP v roce 2008 na více než 250 % na konci června letošního roku. Abychom získali představu o tom, jakým realitním boomem země prošla, můžeme se podívat na výrobu cementu: Čína ho jen v letech 2011–2012 vyrobila více než Spojené státy během celého dvacátého století!

Dříve byla čínská stavební aktivita tažena reálnou poptávkou od lidí, kteří se chtěli přestěhovat do měst či zlepšit svůj životní standard. K nim se přidávali spekulanti, kteří neměli v podstatě jinou možnost, kam vložit své bohatství. Čínský akciový trh je v útlumu už od roku 2007, úroková sazba u bankovních vkladů leží na minimech a omezení toku kapitálu znamená, že Číňané nemohou jen tak investovat do zahraničí. Vláda má také velký zájem na tom, aby bublina na nemovitostech nepraskla, protože všechna půda je v podstatě vlastnictvím státu a její prodej tvoří až 60 % příjmů místních samospráv. Ceny půdy přitom od roku 2008 vzrostly pětkrát, ale ani to spolu s růstem cen nemovitostí zájemce neodrazovalo. Až do letošního roku. Následující graf ukazuje poměr cen nemovitostí k ročním příjmům domácností ve vybraných světových metropolích. Čínská města patří z hlediska dostupnosti bydlení mezi nejdražší na světě:



V červnu klesly ceny nemovitostí v 55 ze 70 největších čínských měst, v květnu to bylo jen ve 35 městech. Ekonomové z JPMorgan se domnívají, že realitní trh v této zemi dosáhl bodu zlomu a jeho zpomalení představuje u čínské ekonomiky jedno z nejdůležitějších makroekonomických rizik. Příčina může být jednoduchá: Postavilo se prostě příliš mnoho domů. Až do roku 2011 byla patrná hlavně nedostatečná nabídka, dnes je tomu ale jinak. V některých oblastech je například nabídka kancelářských prostor tak velká, že by uspokojila desetiletou poptávku. Více než 90 % domácností už vlastní alespoň jednu nemovitost. Developeři ovšem stále přidávají 15 milionů nových nemovitostí ročně. Ambiciózní vládní plánovači tak začínají uvažovat o možnosti, že realitní bublina nakonec přece jen praskla.

Zdroj: FT