Jak vypadá restrukturalizace v podání ? Kde konkrétně čekat úsporné škrty? A co čekat od cen silové elektřiny? Na to vše odpovídal generální ředitel energetické skupiny v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Část rozhovoru přinášime také na patria.cz.
HN: Na podzim jste slibovali detaily k probíhající restrukturalizaci ve skupině. Plánovali jste úspory až "na dřeň".
Při přípravě plánů jsme došli k tomu, že bychom na stálých nákladech potřebovali ušetřit zhruba šest miliard korun ročně. Chvíli trvá, než tyto úspory naběhnou, a proto letos ušetříme jen okolo dvou miliard. Je to ale v každém segmentu jiné, v divizích výroby se šetří hůř, bezpečnost a spolehlivost elektrárny omezovat nemůžete. V souhrnu budou úspory avizovaných 16 až 27 procent, nejvíc na centrále.
HN: Můžete konkrétně říci, na čem budete šetřit?
Šetříme ve všech kategoriích. Plánujeme velké úspory například ve vozovém parku. Řešíme, kolik lidí má jezdit služebním autem a jakým typem.
HN: Už víte, kolik lidí budete nuceni propustit?
Číslo vám ještě neřeknu, jednání stále probíhají. Některé útvary už mají sečteno, jiné ne. Například v Severočeských dolech budeme muset propustit asi 350 lidí, což je zhruba šest procent zaměstnanců. V celé skupině to bude podobný podíl, nicméně zatím nemohu říkat žádná čísla, nechci vypouštět poplašné zprávy.
HN: Proč musí tak razantně šetřit?
Základní příčiny stojí vně naší firmy. Je to obecně situace v Evropské unii, její energetické politice a přístupu členských států k ní. Je to dost depresivní příběh. Evropská energetická politika je nezvládnutý projekt a EU zde úplně selhala. Hovoří se o liberálním evropském trhu a souběžně si každá země tvoří vlastní podmínky a dotační programy, kde si jde svojí cestou. Jeden stát hovoří o podpoře obnovitelných zdrojů, druhý o podpoře jádra. Všichni si přitom hrají na to, že propojují trhy. Vede to k jejich rozpadu. Je to nezvratný proces s dopady do ceny elektřiny i pro zákazníky.
HN: A to tlačí ceny elektřiny dolů, což výrazně snižuje vaši marži.
Ano. Ale paradox nízké ceny je, že kvůli regulačním poplatkům platí lidé více než dřív. Trh s energiemi je například oproti komoditnímu trhu velmi mladý a má výrazné dětské nemoci. Státy, občané i firmy jsou pokusnými králíky. Měl to být liberální trh založený na ceně. Ale svět se od roku 2010 začal posouvat k postliberálnímu modelu, trhy se rozpojují, vše pokřivují dotace a cena silové elektřiny stále klesá.
HN: Můžete vyčíslit, jak pokles ceny elektřiny dopadá na váš provozní zisk?
V roce 2008 a 2009 jsme elektřinu prodávali až za 90 eur za megawatthodinu, nyní stojí 35 eur. Náklady na její výrobu přitom neklesly. Pokles ceny elektřiny o jedno euro pro nás znamená ročně snížení provozního zisku zhruba o 1,5 miliardu korun. A za rok vám může cena klesnout až o deset eur.
HN: Mohly být současné poklesy vašich zisků způsobeny i chybným řízením společnosti v minulých letech? Například nepovedenou expanzí na Balkán.
Určitě ne. Vliv evropské energetické politiky je tak zásadní, že totálně změnil fungování trhu. Že elektřina stojí 35 eur a souběžně se v Německu vybírá 60 eur za megawatthodinu na podporu obnovitelných zdrojů. A to, že Evropská unie totálně nezvládla rovnováhu mezi konkurenceschopností, udržitelností a bezpečností dodávek, není chyba bývalého vedení. Je třeba se podívat i na další firmy v oboru. Se současnou situací se totiž v rámci evropských energetik pereme skoro nejlépe. Podívejte se na či ENEL. Těm klesaly zisky ještě dříve než nám a jsou i více zadlužené.
HN: ale budou dál klesat příjmy, krizový má být rok 2016. Věříte, že pak půjde cena elektřiny nahoru?
Ano, bude postupně stoupat. Do roku 2020 to budou jednotky eur, pak to půjde asi rychleji. Záleží také na tom, jak se budou odstavovat evropské elektrárny. Krátkodobě je totiž na trhu, a to nejen v Česku, přebytek zdrojů. To se bude měnit.
IHNED.cz dále doporučuje
chce nakupovat i v Polsku. Šéf společnosti potvrdil zájem o tamní firmu - čtěte ZDE
Novým členem dozorčí rady je lidovec Robert Šťastný, bývalý šéf BESIP - čtěte ZDE