Společnost včera oficiálně oznámila, že má zájem o koupi podílu ve Slovenských elektrárnách. Analytik Patria Finance Tomáš Sýkora v této souvislosti odpověděl na několik otázek týkajících případné akvizice.
1) Překvapil Vás tento krok, nebo ho trhy předpokládaly?
Oficiální vyjádření zájmu o koupi 66% podílu ve společnosti Slovenské elektrárne nebylo pro nás ani trh překvapením, vzhledem k tomu, že sama společnost svůj zájem v uplynulých týdnech opakovaně indikovala.
2) ČEZ sdělil, že chce nicméně zpracování detailní analýzy a řešení otázek spojených zejména s dostavbou jaderné elektrárny Mochovce. Jaké řešení dostavby Mochovců je podle Vás nejreálnější? A jaké by bylo nejvýhodnější pro ?
Za nejreálnější považujeme další průtahy při dostavbě jaderné elektrárny Mochovce a s tím spojený nárůst původně předpokládaných investičních výdajů až nad 4 mld. EUR. Nejvýhodnější pro by byla dohoda s vládou slovenské republiky (která drží zbývající 34% podíl v SE) o sdílení rizik spojených s dostavbou Mochovců, ideálně doplněnou o dohodu na garantované výkupní ceně z nových bloků. Takovou variantu ovšem považujeme jen za velmi málo pravděpodobnou.
3) Za jakou částku rámcově předpokládáte, že by se případná akvizice uskutečnila?
To je velmi těžké odhadnout, především kvůli zmiňovaným Mochovcům. Pokud do ocenění nezahrneme nové bloky v Mochovcích, pak by hodnota (enterprise value) Slovenských elektrární mohla být okolo 2,5 miliardy EUR. Po odečtení souvisejícího zadlužení by tak hodnota 66% podílu mohla být okolo 1 mld. EUR. Když ovšem do úvah o ceně zahrneme i nové bloky v Mochovcích – bez jakýchkoliv záruk a garantované výkupní ceny – hodnota nabízeného podílu může spadnout jen na několik set milionů EUR, když budeme počítat s dlouhodobou cenu silové elektřiny v našem regionu okolo 40 EUR. V takovém scénáři je totiž hodnota Mochovců záporná. Ceny silové elektřiny by musely vzrůst k 70 EUR/MWh, aby byl celý projekt ziskový (s čímž pro nejbližší roky nepočítáme). Je to obdobná úvaha i počty jako v případě původně zamýšlené dostavby jaderné elektrárny Temelín.
4) Co by případná akvizice udělala s cenami energií, resp. elektřiny v Česku?
Vůbec nic. Pokud tedy nebudeme uvažovat změnu regulovaných cen za distribuci, daní či poplatků za obnovitelné zdroje, ke kterým v souvislosti s případnou akvizicí není důvod. Kurzotvorným pro silovou složku cen elektřiny (cca 40 % celkové ceny) je německý trh. A konečnou cen elektřiny by tak měly potenciál ovlivnit spíše významnější změny v německé, resp. evropské energetice.
5) Co by případná akvizice znamenala pro samotný ?
Společnost by se takovou akvizicí „zvětšila“ téměř o třetinu co do produkčních kapacit a o přibližně o čtvrtinu pohledem na provozní zisky. Vzhledem k tomu, že Slovenské elektrárně elektřinu především vyrábí a nikoliv ji distribuují, zvýšila by se závislost zisků na velkoobchodní ceně elektřiny, které v regionu střední Evropy čelí strukturálním výzvám a aktuálně se obchoduje jen za něco málo více než polovinu toho, co před třemi lety (35 EUR/MWh vůči 60 EUR/MWh v roce 2011). Případnou akvizicí by také vzrostlo čisté zadlužení společnosti až k hranici, která by mohla mít nepříznivý vliv na rating společnosti, a zřejmě by také nedošlo na diskutovaný (a trhem očekávaný) růst výplatního poměru čistých zisků formou dividendy, minimálně ne v nejbližších letech.
Zdroj: Patria Finance, ČTK