Evropa pomalu míří, alespoň pokud jde o podmínky pro čerpání tzv. syndikovaných úvěrů, do předlehmanovské doby. Říká Jan Nývlt, ředitel Syndikovaného financování ČSOB.
Patria Online: Pro jaké typy projektů přichází v úvahu tzv. syndikované financování?
Různé formy syndikovaného úvěrování se využívají v okamžiku potřeby financování více subjekty. A to je buď z důvodu diverzifikace rizika, nebo nutnosti zajištění vícezdrojového financování, včetně kapitálového trhu. Pro klasické syndikované úvěry se jedná o projekty v jednotkách miliard korun. Začínají být ale běžné i případy, kdy se vyplatí syndikovaná forma úvěrování i při objemu financování v řádech stovek milionů korun.
Patria Online: Proč je současná doba příznivá pro velkoobjemové financování?
Banky v regionu střední a východní Evropy disponují vysokou likviditou. V České republice jsou navíc díky ekonomickým podmínkám otevřené a pozitivně nakloněné zajímavým projektům. Uvolňuje se vnímání a dosud nevelká odezva v poptávce začíná také měnit trend. Je potřeba si uvědomit, že syndikované úvěrování má široké možnosti využití. Od financování obrovských transakcí, zejména akvizic či přeprodávání firem, až k financování investičních projektů, které mají výrazný dopad na reálnou ekonomiku.
Patria Online: Jak toho využívají společnosti působící v tuzemsku?
Například majitelé firem, které zakládaly v tuzemsku po roce 1989, se je snaží předat do rukou mladší generace. Ne vždy to vyjde a pak je potřeba tyto společnosti – za pomoci bankovního financování – prodat vhodným nástupcům. Dále vidíme, že se mění vnímání firem na svůj rozvoj a odkládané projekty nyní přicházejí na pořad dne. Tradičním klientem jsou zde pro nás podniky, které hledají financování v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun. Typicky třeba dcery mezinárodních firem z automobilového průmyslu. Tam jsou podobné investice z pohledu financování velmi zajímavé.
Patria Online: Jaké jsou aktuální trendy a nejčastější příklady syndikovaného úvěrování?
Na trhu vidíme dneska například trend přeprodávání logistických center, nebo dříve zmíněné předávání firem další generaci. Čili na řadu jistě přijde financování nemovitostí a akviziční financování a trendem jsou i velké investice, které byly dlouho odkládány. U akvizičního financování jsou v centru zájmu hlavně obory, které jsou spíše defenzivní, tj. nevykazují velké výkyvy a hospodářský cyklus není tzv. nahoru dolů – dnes je oblíbené např. potravinářství, včetně výroby krmiv pro zvířata, a zdravotnictví. U kapitálových investic se hodně financují projekty z automobilového průmyslu nebo např. výroby kolejových vozidel, kde tradiční české firmy momentálně válcují svou západní konkurenci. Pak tu samozřejmě máme oblíbené exportní financování, které se nicméně dnes vyrovnává zejména se změnou politiky EGAPu a nutností hledat jiná teritoria, která doplní u českých vývozců oblíbené státy SNS. Vypadá to, že s novou vládou přichází konečně i příležitost pro klasické projektové financování, včetně PPP projektů. Prostor pro syndikace je tedy značný.
Patria Online: Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím?
Jak se ukázalo na největší světové konferenci o syndikovaných úvěrech, která se počátkem března konala v Londýně a kde z lokálních bankovních institucí střední a východní Evropy vystupovala ČSOB jako jediná, je západní Evropa před zbytkem regionu o něco dále- syndikované financování je zde mnohem častěji využíváno. Bohužel to platí i v negativním smyslu – podle analýz, které se na konferenci prezentovaly, se začínají stále více objevovat volnější struktury financování, velmi podobné těm, které jsme na trhu viděli i v roce 2008, krátce před pádem Lehman Brothers. Navíc přísnější bankovní regulace způsobila to, že banky na Západě začínají být vytěsňovány financováním přes mimobankovní trh, zejména investičními fondy.
Patria Online: Jak to funguje?
Jednou z možností jsou stále častější formy financování přes kapitálový trh, kde banky vystupují pouze jako tzv „manažeři emise“. Ale i u klasických syndikací je to jednoduché. Když si berete syndikovaný úvěr, je tam zpravidla vždy jedna banka, která projekt s klientem připravuje, koordinuje a zve do něj další instituce. A trendem je, že při uzavírání potřebné dokumentace, takový koordinátor syndikovaného úvěru „odprodá“ část své pohledávky investičnímu fondu. Ten se tak spoléhá na bankovní „know how“ a poskytuje pouze vlastní hotovost. Banky se tak postupně stávají více poradci než poskytovateli likvidity.
Patria Online: Lze podobný trend čekat i v tuzemsku?
Domnívám se, že hned tak ne. Zatím proto totiž není důvod. České banky jsou pořád extrémně likvidní a flexibilní a pokrývají poptávku českých firem s velikou rezervou. Samozřejmě, že kapitálový trh bude časem hrát významnější roli, ale podle mého názoru to bude stále pouze doplněk bankovního financování.