Čína se nachází v počáteční fázi boomu domácích fúzí a akvizic (M&A). Vše od ocenění, načasování, podmínek a financování transakcí se ale velmi liší od toho, na co jsme zvyklí ve zbytku světa. Toho si musí být vědomy i společnosti, které by v Číně chtěly nějakou firmu kupovat, nebo by naopak měly zájem o to, aby je nějaká čínská společnost koupila. V takovém případě se musí naučit nová pravidla čínských M&A a použít je ke svému prospěchu. Čínské firmy používají M&A ze stejného důvodu jako jejich protějšky v zahraničí. Chtějí zlepšit ziskové marže, zvýšit efektivitu, potěšit investory. Hlavní rozdíl ale spočívá v tom, že čínské firmy většinou nemají peníze na to, aby kupovaly jiné společnosti. Týká se to i veřejně obchodovaných firem, které jsou nyní na trhu M&A nejaktivnější.
Obchodované společnosti v Číně čelí velmi přísné regulaci v oblasti financování M&A dluhem či vydání nových akcií. V podstatě lze říci, že dluhové financování transakcí je zakázáno. Firmy tak přišly s poměrně inovativním způsobem, jak se s touto situací vypořádat. Je založen na principu „kupuj nyní, plať později“. První verze tohoto postupu vypadá následovně: Kupující společnost začne vyjednávat o nákupu, plán je zveřejněn a pokud vše funguje tak, jak má, cena této firmy prudce vzroste o 50 – 75 %. Děje se tak díky tomu, že většina akcií na trhu je vlastněna běžnými lidmi, kteří se nikdy nepodívají na výsledky firem, ale obchodují na základě fám a informací, které do nich tlačí brokeři a poradci. Pokud v takovém prostředí dojde k ohlášení M&A, akcie se obvykle vydávají nahoru. Ve chvíli, kdy se cena akcie tímto způsobem zvedne, kupující společnost požádá regulátora o úpis nových akcií. Cílem je získat zdroje na plánovanou transakci. Schválení tohoto kroku trvá obvykle minimálně půl roku.
Druhá metoda využívá k nákupu nějaký přátelský fond – ten koupí cílovou společnost a drží ji do doby, kdy je kupující společnost schopna získat peníze vydáním nových akcií. Jinde ve světě by byl takový postup považován za protizákonný, v Číně se stává naprosto běžným. Vznikají dokonce fondy, které se specializují hlavně na tuto činnost – pomáhají obchodovaným společnostem dokončit transakce, které zvednou jejich cenu na trhu. O nic jiného se nesnaží. V USA a na dalších vyspělých trzích je běžný skepticismus ohledně prospěšnosti M&A pro kupující společnost. V Číně je tomu naopak. Sám jsem byl přizván ke spolupráci na několika transakcích, kde byl jasně stanoven hlavní cíl ve formě zvýšení ceny akcií kupující společnosti. Nalezení atraktivní cílové firmy hrálo tak trochu sekundární roli.
Diskuse kolem M&A je tedy v Číně hodně specifická a točí se většinou kolem toho, jak moc stoupnou akcie kupující firmy a jak dlouho tam zůstanou. Pokud nejde o firmu, kde by měl většinový podíl stát, je většinovým vlastníkem často ředitel společnosti a ten z celé transakce těží nejvíce. Z celé situace ale mohou těžit i zahraniční společnosti, protože ty mají hotovost a zkušenosti nutné pro management firem po akvizicích. Z pohledu prodejců je to velká výhoda, protože prodej čínské firmě sebou nese velkou nejistotu. V tuto chvíli je v Číně v oblasti M&A aktivních jen málo globálních firem. Důvodů je několik od zpomalujícího tempa růstu až po přesvědčení, že Čína má nyní vůči zahraničním investicím negativní postoj. Příkladem zahraniční firmy, která dovedla v Číně úspěšně využít M&A, je . Její zástupci na jednu stranu říkají, že rozhodně nejde o bezproblémový proces, na druhou stranu uvádějí, že mají chuť na další transakce v této zemi.
Autorem je Peter Fuhrman z China First Capital.
Zdroj: BeyondBrics