Když začala válka na Ukrajině, Olga Talalayová ihned využila možnosti opustit Moskvu a přestěhovala se do Stockolmu, kde jí nabídl místo její zaměstnavatel firma . Podle jejího názoru „může ruský prezident dělat cokoliv a téměř nikdo proti tomu v Rusku neprotestuje“. Navíc má tato žena za to, že není pravděpodobné, že by se situace v dohledné době změnila. U jiných ale události vyvolaly úplně opačnou reakci. Irina Fomina vyrostla v Hong Kongu a nyní pracuje jako manažerka u jednoho italského dovozce nábytku. Hovoří několika jazyky, když ale viděla, jak se mění postoj vůči Rusům, změnila své plány na přesun do Austrálie a zůstala v Moskvě. „Putinovi věřím a domnívám se, že pro naši zemi má nějakou vizi. Nechci jít do zahraničí a být v pozici, kdy se budu muset neustále bránit,“ říká manažerka.
Tyto dvě ženy mají podobné vzdělání a pozici ve společnosti, ale jejich názory jsou opačné. Ukazují, jak polarizovaná je nyní ruská střední třída. Poté, co ochladly vztahy s Evropou a Spojenými státy, se stále více Rusů rozhoduje pro odchod z jejich země. Na druhou stranu je cítit vzrůstající vlna patriotismu, která vede ostatní, aby zůstali i přes ekonomické problémy doma. Na Západě je Rusko často vnímáno jako agresivní země s populací, která je zmanipulována vládní propagandou. Rusové ale zastávají rozdílný názor.
Lev Gudkov z Levada centre k tomu říká, že střední třída začala být ve svých názorech rozdělená po zabrání Krymu a rozjetí vládní propagandy. Poté totiž došlo k nárůstu Putinovy podpory a naopak klesl počet lidí, kteří s jeho kroky nesouhlasí. Podle průzkumu provedeného v březnu chtělo 12 % Rusů emigrovat, v květnu roku 2013 tak chtělo učinit 22 % z nich. Nicméně se zdá, že mezi těmi, kteří odejít chtějí, jsou ti nejvzdělanější a nejbohatší. Jinak řečeno, nejsilnější protiputinovský sentiment panuje mezi těmito lidmi.
Obavy z emigrace vzrostly poté, co Federální statistický úřad minulý rok uvedl, že zemi opustilo 203 659 lidí, což představuje meziroční nárůst o 70 %. Někteří odborníci tento růst přisuzují změně metodologie. Existují však známky toho, že počet odcházejících ve skutečnosti roste, přestože emigrovat chce podle průzkumu méně lidí. Podle některých dat odešlo minulý rok 5 000 Rusů do Izraele, v roce 2013 tak učinilo 4 000 Rusů. Yuri Mosha, který pracuje pro jednu organizaci v New Yorku, která pomáhá Rusům s emigrací do USA, říká, že má nyní trojnásobné množství klientů než před rokem.
Carfax Education říká, že registruje vyšší počet Rusů, kteří chtějí poslat své děti na studia do zahraničí. Stejně tak tvrdí, že zná rodiny, které naopak o tomto kroku přestaly uvažovat, protože ho vnímají negativně z hlediska jejich patriotismu. Michail Chodorkovskij hovořil tento měsíc o tom, že plánuje založit opoziční hnutí. „On si myslí, že Rusové jsou připraveni na demokracii. Já s ním nesouhlasím, ale je možné, že o tom ví více než já,“ říká k tomu Talalayová. Sama prý radši nezmiňuje, odkud pochází, protože lidé se Rusů v zahraničí ptají, jak mohli dopustit to, co se stalo na Krymu. Odpovídá, že s tím přece nemohla nic dělat.
Zdroj: FT