Investoři, kteří se zajistili na svou penzi nákupem fondů z tzv. třetího pilíře vzešlé z penzijní reformy, kterou uskutečnila Nečasova vláda, mohou být spokojeni. Nejlepší z fondů totiž, na rozdíl od penzijních fondů z „minulosti“, vydělaly za rok 2014 zajímavé výnosy. Například ČSOB dynamický účastnický fond dosahoval k 10. dubnu 2015 zhodnocení od začátku roku 14,3 %, nyní je to 11,5 % k 29. květnu, a to přes to, že do akcií podle Aleše Prandstettera, hlavního stratéga ČSOB Asset Management investoval až v posledním čtvrtletí 2014. V porovnání s penzijními fondy, které nemohly využívat dynamické strategie se proto nabízejí otázky: Znamená to, že by nové penzijní strategie mohly být pro investory větším lákadlem, než to bylo u původních penzijních fondů a mohou ovlivnit oživení s obchodováním s akciemi na pražské burze?
Agresivnější strategie přinesla lepší výnosy
Účastnické fondy z třetího pilíře penzijní reformy uvolňují ruce portfolio manažerům, kteří tak mohou dosahovat větší ziskovosti. „Ano je to tak. Dynamičtější účastnické fondy mohou investovat do akciových instrumentů prakticky bez omezení a mají tak výrazně vyšší alokaci do akcií, než je tomu u „starých“ transformovaných fondů,“ konstatoval Radim Kotrouš, portfolio manažer ČSOB Asset Management. Pravdou ale je, že objem prostředků v účastnických fondech dosahuje dle Asociace penzijních společností ČR 6 miliard korun, zatímco objem prostředků v transformovaných penzijních fondech dosahuje 319 miliard korun.
Statistiky říkají, že česká osmadvacítka účastnických fondů vydělala svým klientům od počátku roku 2015 už takřka 3,5 procenta, což je stejné číslo jako vydělaly účastnické penzijní fondy za celý rok 2014. Čísla dále ukázala, že agresívnější investiční strategie nových účastnických fondů dokázala klientům vydělat více, než to dokázaly transformované fondy. Klienti, kteří investovali prostřednictvím transformovaných fondů, totiž za minulý rok připsali v průměru výnos mezi 1% až 2%. Experti tvrdí, že lepší výnosy účastnických penzijních fondů mohou penzijní spoření zatraktivnit. „Objem prostředků v nových fondech bude narůstat a v dlouhém horizontu (deset a více let) určitě překročí objem transformovaných fondů, které se po zhruba pěti letech začnou z pohledu jejich prostředků objemově zmenšovat,“ uvedl Radim Kotrouš.
Změn v systému penzijních fondů bude víc
Odborníci na fondovou problematiku potvrzují, že možnost investovat peníze klientů účastnických fondů do akcií přinesla vyšší zhodnocení. A to může znamenat plusové body i pro domácí, tedy pražskou burzu. „Pražská burza by z toho mohla také profitovat, ale objemy v Praze investované bych nepřeceňoval. V současné době do portfolií nových účastnických fondů nakupujeme zejména zahraniční akcie, nebo podílové fondy/ETF,“ doplnil Radim Kotrouš.
Výběr konkrétních titulů či akcií a segmentů, které budou účastnické fondy kupovat, aby udržely pro investory zajímavou výnosnost a ziskovost, bude záležet na investiční strategii účastnických fondů. „Preference jednotlivých titulů, sektorů, či regionů bude odpovídat strategické alokaci našich účastnických fondů a očekávání vývoje finančních trhů v daném roce.“ vysvětluje Radim Kotrouš.
Ziskovost českých účastnických fondů by se navíc mohla dále zvýšit, neboť nová regulatorika by mohla umožnit investice do komodit, private equity apod. „Je to ale nejspíše otázka roku 2016, či pozdější doby a ochoty politické reprezentace schválit potřebné zákonné úpravy,“ upozorňuje Radim Kotrouš. Není třeba dodávat, že investicím k zajištění na stáří neprospívají časté změny systému. Nejen ekonomičtí odborníci se shodují, že jakákoli negativní kampani politiků k penzijním změnám a zrušení druhého pilíře penzijního systému, zanechá v lidech zakořeněnou pachuť, která se odstraňuje velmi těžko.