Před více než dvanácti lety proběhl v USA obrovský skandál s falšováním účetních výkazů. Nyní je řada na Japonsku. Toshiba je jednou z největších technologických firem v této zemi a jde o mezinárodně uznávanou značku. Nyní oznámila, že systematicky nadhodnocovala své provozní zisky, a to v rozsahu 1,2 miliardy dolarů. Celé to trvalo sedm let a vše vedlo k rezignaci vysokého managementu společnosti a poloviny dozorčí rady. Tento skandál není v Japonsku prvním svého druhu. V roce 2011 ředitel Olympusu Michael Woodford poukázal na manipulování s účetními výkazy v jeho vlastní firmě.
Zdá se, že podobných skandálů nás čeká víc. Obvykle se tvrdí, že jsou odrazem japonské korporátní kultury. V obou případech je vina kladena na autokratický management společností a obecně uzavřenou povahu japonských firem. Skutečným problémem je ale samotná povaha toho, jak jsou firmy spravovány. Dozorčí rady se totiž obvykle skládají z lidí, kteří pro společnosti pracují. To je základem silné motivace pro budování říší a snahy o zvyšování podílu na trhu. To jde ruku v ruce se snahou o zvyšování privilegií managementu a ne hodnoty společností. Situace je v podstatě taková, že japonský management může vést firmu tak, jako by mu patřila a představovala jeho vlastní království. Což často vede ke stagnaci, protože stagnace je pohodlná. A protože management je i v dozorčích radách, není nic, co by ho zastavilo.
Popsaný přístup nečinil problémy v době, kdy japonským firmám prudce rostl podíl na trhu. Když ale došlo k zostření mezinárodní konkurence, objevily se problémy. Japonské firmy dosahují výrazně nižší ziskovosti, než je na Západě zvykem, a to se nakonec projevuje na zaměstnancích či přístupech k úvěrům. Management tak nakonec musí reagovat. Může se snažit o dosažení vyšší ziskovosti, ale nejpohodlnější je manipulace s účetními výkazy. Pokud předstíráte, že firma je vysoce zisková, bankovní úvěry jsou opět dostupné i u zombie firem bez toho, aby musely projít složitou restrukturalizací.
Je tak velmi znepokojivé, když jsou účetní podvody odhaleny i u Toshiby, která patří mezi nejlepší japonské firmy. V USA byly aféry u společností Enron a WorldCom využity k tomu, aby byly provedeny tvrdé reformy. O těch se nyní tvrdí, že jsou tak přísné, že řada firem kvůli nim nechce ani vstupovat na burzu. V Japonsku doufají, že reformy budou mít jinou formu a že povedou k obecnému zlepšení v tom, jak jsou firmy spravovány. Mimo jiné by se vláda měla zaměřit na vazby mezi korporátním sektorem a mafií. Stejně tak je kontraproduktivní daňová uznatelnost nákladů spojených se zábavou managementu. Vláda jde ale úplně opačným směrem a spektrum nákladů spojených s nočními pitkami ještě rozšířila. Pokud nakonec vše půjde správným směrem, budou dnešní problémy základem pro budoucí úspěch.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg