Na počátku července se zubař z Minnesoty jménem Walter James Palmer vydal do Zimbabwe. Tam z národního parku Hwange vylákal lva a následně ho zastřelil. Nešlo přitom o žádného obyčejného lva. Byl to Cecil, který představoval populární turistickou atrakci a kvůli jehož smrti nyní bouří polovina internetu. Jde o smutný příběh, který ovšem není ani zdaleka ojedinělý. Během posledních čtyřiceti let se totiž lidstvu podařilo zabít obrovské množství divokých zvířat od lvů přes nosorožce až po malé žáby. Většina z těchto zabití se ani nepřiblíží zájmu, který vzbudil Cecil. Ale i tak na nich záleží.
World Wildlife Fund odhaduje, že mezi roky 1970 a 2010 klesl počet savců, ptáků, plazů, ryb a obojživelníků o neuvěřitelných 52 %. Hlavní příčinou jsou lidé, jejich lov, odlesňování, znečištění životního prostředí a další formy jeho destrukce. Ze statistického hlediska bylo pravděpodobné, že Cecil zemře rukou člověka. Vědci zjistili, že některé druhy ptáků, savců a plazů počet svých jedinců zvyšují, jiné stagnují a u jiných probíhá pokles. Tento pokles je ale tak prudký, že více než vyvažuje vývoj u předchozích dvou skupin. Země tak ztratila polovinu svých divoce žijících druhů.
Překvapením může být i to, že zmíněný pokles probíhá mnohem rychleji, než bychom se mohli domnívat. V roce 2012 WWF odhadoval, že pokles od roku 1970 dosáhl 28 % a nyní je toto číslo na zmíněných 52 %. V minulé studii totiž vědci nadhodnotili vývoj v Severní Americe a Evropě, kde jsou populace divokých druhů poměrně stabilní. Poté, co byl v odhadech zvýšen význam regionů bohatých na divoké druhy, obrázek zůstává mnohem smutnější. Nejrychlejší je přitom pokles u živočichů žijících ve sladkých vodách.
Počet mořských živočichů klesl od roku 1970 o 39 %. Některý druhy se pomalu zotavují, ale jiné to štěstí nemají. Stále dochází k velkému počtu neplánovaného chycení a úmrtí žraloků, mořských ptáků či želv. Stává se to rybářům, kteří ale loví úplně jiné druhy. Na sladkovodních druzích se nejvíce podepisuje ztráta jejich přirozeného prostředí. Například v jižní Austrálii dochází k vysychání mokřin, protože lidé tamní vodu používají pro své účely. Následně tam dochází k poklesu počtu ryb a vodních ptáků.
WWF tvrdí, že divoké druhy uvnitř chráněných území si vedou lépe, protože u nich dosahuje pokles pouze 18 %. WWF ovšem varuje, že to není důkaz efektivity současných chráněných území. Detailní studie totiž ukazují, že jejich výsledky jsou smíšené. Optimistický příběh představuje vývoj v Nepálu, kde v minulých pěti letech došlo díky boji s pytláky k významnému nárůstu počtu tygrů. Opačný vývoj můžeme pozorovat například u populace afrických nosorožců. Ti byli téměř vyhubeni i přesto, že řada z nich žila v chráněných oblastech. Nepodařilo se je totiž ochránit před pytláky, kteří reagují na velkou poptávku po jejich rozích z jihovýchodní Asie.
Autorem je Brad Plumer.
Zdroj: VOX