Lidé, kteří sledují technologický sektor, začínají varovat před vývojem v oblasti primárních emisí. Například WSJ tvrdí, že podíl technologických firem na celkových IPO nyní klesl na sedmiletá minima. „Pouze 11 % IPO v USA se v roce 2015 týkalo technologického sektoru. A akcie firem, které byly na trh uvedeny, si moc dobře nevedou,“ uvádí deník, podle kterého jde o silný signál, že „trhy nejsou tak nadšené ze všeho, s čím přijdou fondy rizikového kapitálu“.
WSJ tedy tvrdí, že technologických IPO je málo, protože po nich není poptávka. Taková logika je ale problematická právě proto, že akcie, které byly na trh uvedeny, si často nevedou moc dobře. K tomu totiž dochází ve chvíli, kdy cena během úpisu leží příliš vysoko. A pokud během něj investoři nakupovali za přemrštěně vysoké ceny, znamená to, že poptávka byla příliš vysoko a ne nízko. Investoři se jednoduše vrhli na každé IPO, které bylo k dispozici, i přesto, že museli platit cenovou prémii.
Technologických IPO tedy neubývá kvůli nízké poptávce, ale kvůli tomu, že tyto firmy raději zůstávají mimo veřejný trh. Mladé rostoucí firmy obvykle potřebují hodně hotovosti a trhy bývaly tím místem, kde ji získávaly. Nyní ale existuje řada jiných možností. Jednou z nich jsou tzv. neveřejná IPO, během nichž firmy získávají zdroje od investorů zaměřujících se na firmy v pozdějších fázích rozvoje. Podle některých názorů jde o známku bubliny na neveřejných trzích, což je těžké nějak potvrdit. Ale jde o jev, který není omezen pouze na technologický sektor, protože v USA se stále více firem rozhoduje, zda nezůstat mimo veřejné trhy.
Ekonomové Craig Doidge, G. Andrew Karolyi a Rene M. Stulz nedávno zveřejnili studii, ve které ukazují, že k prudkému počtu obchodovaných společností dochází v USA už od poloviny devadesátých let. Celkem jejich počet klesl z 8 000 na 4 100. Ve zbytku světa naopak došlo k růstu z 30 700 na 39 400. Jde tedy o jev, který je specifický pro USA a musí být odrazem vládní politiky, nebo toho, jak fungují místní trhy. Řada lidí tak poukazuje na regulaci, která od roku 2002 vyžaduje po obchodovaných společnostech dodržování velmi přísných pravidel. Podle zmíněných ekonomů ale nejde o primární faktor, i když svůj význam má.
Významnou roli může hrát zhoršující se dynamičnost amerického korporátního sektoru. Po roce 2000 začal klesat celkový počet nově vznikajících firem a zároveň probíhá vlna fúzí a akvizic. K tomu se přidává rostoucí význam fondů rizikového kapitálu. Dnes je většina peněz spravována investičními fondy, které mohou vkládat kapitál i do fondů rizikového kapitálu. Firmy tak mají přístup k penězům bez toho, aby vstupovaly na veřejný trh. A investiční fondy mají i nadále diverzifikovaná portfolia složená z investic do celé řady společností.
Můžeme se tedy ptát, zda je popsaný vývoj škodlivý. Například investor Marc Andreessen se domnívá, že veřejné trhy nutí management společností k orientaci na krátkodobé výsledky. Neobchodované firmy se podle něho naopak zaměřují spíše na delší období a zdá se, že data tento pohled potvrzují. Např. se ukazuje, že neobchodované firmy investují více než jejich obchodované protějšky. Možná tedy akciové trhy neprošly testem tržních ekonomik a americké ekonomice prospěje posun směrem k neobchodovaným společnostem. Je ale také možné, že malá transparentnost a likvidita trhu se soukromým kapitálem nakonec povede k tomu, že popsaná změna nadělá více škod než užitku.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg