Ačkoliv se blíží svátky klidu a míru, na akciových trzích to nadále žije. V Evropě jsme svědky pokračujícího prodejního tlaku, v USA pak o mnoho lepší nálada nepanuje. Ropa Brent pokračuje ve svém nezadržitelném pádu a nedaří se ani dalším komoditám v čele se silovou elektřinou či zemním plynem, které propadly na několikaletá minima.
Tradičním surovinám pak pro dlouhodobější horizont nenahrává ani o víkendu schválená klimatická dohoda členů Organizace spojených národů. V ní nechybí příslib zamezení přílišnému oteplování a s ním spojená snaha o redukci emisí. Jinými slovy se tak na přetřes dostane diskuze ohledně tradičních energetických zdrojů s vyšším znečištěním. Takový scénář je vodou na mlýn například producentům OZE (solár, vítr), kterým se otevře cesta k dalším dotacím. Prospěje jim také skutečnost, že pařížské usnesení počítá s pravidelnou aktualizací cílů v pětiletých horizontech. Šance „černých pasažérů“ nepřispívat společnému cíli se tak alespoň částečně sníží. Taktéž si ruce mohou mnout výrobci elektrických vozidel. Znečištění, respektive emise, tradičních vozidel představují výzvu pro celý sektor, úspěšná implementace alternativních paliv tak představuje významnou příležitost. V tomto směru pak nemluvíme pouze o Tesle, ale také o velkých koncernech s výrazně vyšším operačním (inovačním) záběrem jako jsou či . V rámci odvětví se pak prostor otevírá také dodavatelům potřebných komponentů. Celkově tak společná dohoda může pomoci uspíšení hloubkovému přerodu automobilového sektoru. Jedním z dominantních trendů pak bezesporu zůstávají samořídící vozidla, tedy oblast, kde se realizuje Google (DIP), ale taktéž například skrze pokročilé systémy řízení (ADAS) (DIP).
Jakkoliv jde prozatím o pouhá politická slova a až následující roky ukáží, nakolik jsou skutečně státy ochotné plnit požadavky klimatické dohody, potenciál pařížské úmluvy změnit chování tržních hráčů i v dalších sektorech rozhodně existuje. Například pro polovodičové hráče může jít o další signál rozšířit svou snahu v oblasti „internet of things“. Efektivnější řízení energetických nároků (například v případě domácností zařízení známá jako „smart-meter“), snížení emisí datových center (dopomoci může zapojení senzorů na kontrolu přehřívání) představují jen krátký výčet možností, jak přispět dosažení vytyčených cílů klimatické dohody.