Aktualizováno Bankovní rada decentně vyspecifikovala možný čas exitu.
ČNB stále věří v dosažení inflačního cíle už na začátku roku 2017, avšak současně vnímá protiinflační rizika.
O záporných sazbách ČNB obecně diskutovala, ale nehlasovala.
Na svém letošním druhém měnovém zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny a podle očekávání dokonce ani nehlasovala o zavedení záporných sazeb. O negativních sazbách se prý sice dlouze diskutovalo, avšak spíše v ekonomickém kontextu a nikoliv v rovině prováděcí. Současně bankovní rada potvrdila kurzový závazek a kromě zopakování roku 2017 jako nejdříve možného termínu pro exit dala najevo, že uvolnění koruny je „blíže polovině roku“ 2017. Prozatím platilo, že exit může nastat kdykoliv v prvním pololetí, nyní se termín exitu zužuje fakticky pouze na květen (kdy bude mimochodem na stole další nová prognóza). Jde současně o termín, který považujeme v tuto chvíli za nejvíce pravděpodobný.
Samozřejmě vše platí za předpokladu, že se ekonomika a zvláště pak inflace bude vyvíjet více méně podle prognózy. To znamená, že se hned v úvodu roku naplní inflační cíl a posléze se inflace stabilizuje těsně nad ním. To je asi největší slabina výhledu, protože inflace se až tak ochotně k cíli podle našeho názoru přiblížit nemusí. K načasování exitu však ještě musíme dodat i podmínku, že se super expanzivní měnová politika ECB rovněž bude chýlit ke konci, aby tak nevznikl zbytečně silný tlak na posílení české měny.
Jestli lze stále s něčím v platné prognóze polemizovat, tak je to rychlý nárůst tržních krátkodobých úrokových sazeb. Nakumulovat do poměrně krátké doby exit a současně zvýšení repo-sazby, když tu ještě stále zůstává ve vzduchu hrozba negativních sazeb, je docela odvážné. Není totiž vůbec vyloučeno, že si ČNB bude chtít usnadnit exit pomocí záporných sazeb, aby korunu udržela na uzdě. Tato možná taktika ještě více nabourává očekávání prognózy na rok 2017. I nadále proto nepředpokládáme, že by ČNB v roce 2017 vůbec své sazby zvyšovala.
Z dnešního výsledku jednání bankovní rady si lze vzít následující: 1) korunu čeká nejméně ještě jeden rok ve stávajícím kurzovém režimu, 2) hrozba negativních sazeb nemizí, jejich pravděpodobnost zůstává stejná jako před zasedáním (cca 40 %), 3) o exitu a dalším směru měnové politiky může postupně hlasovat výrazně jiná rada, než je ta současná (dvěma členům končí mandát v červenci, dvěma v únoru), a nakonec 4) riziko prodloužení měnové expanze (další odklad exitu) v ČR není rozhodně zanedbatelné.