Už rok napůl žertuji o tom, že indexové fondy by měly být zakázány. Nyní ale s podobným a naprosto vážným závěrem přichází Sanford C. Bernstein & Co. Tvrdí dokonce, že tyto fondy jsou horší než komunismus: „Zdánlivě kapitalistická ekonomika, v níž jsou ale všechny investice pasivní, je horší než jakákoliv ekonomika centrálně plánovaná.“
Logika stojící za podobným tvrzením je jednoduchá: Kapitálové trhy mají alokovat kapitál. Ceny akcií dobrých společností by měly růst, tyto firmy by měly mít přístup k levnějšímu kapitálu a měly by expandovat. Špatné společnosti by měly bankrotovat. Analytici a investoři by pak měli neustále přemýšlet o tom, které akcie jsou předražené a které naopak příliš levné a kapitál by měl proudit tam, kde je jeho využití nejefektivnější.
Pokud ale nahradíme aktivní analytiky a investory pasivními fondy, pak trh popsanou funkci neplní. Obrovské společnosti zůstanou už navždy obrovskými společnostmi, kapitál poteče stále na stejné místo, nedojde k jeho efektivní alokaci. Indexové fondy jsou levné, ale je tomu tak proto, že aktivní investování sebou nese pozitivní externality. Pokud za ně ale nikdo nebude platit, tyto externality zmizí.
Hodně se hovoří o tom, zda k takovým změnám skutečně dochází. Existuje i názor, že pasivní investování alokaci kapitálu zlepší, protože z trhu vytlačí špatné aktivní investory a zůstanou jen ti dobří. Aktivní investoři totiž relativní ceny aktiv neovlivní – kupují celé portfolio akcií. Na trhu pak podle tohoto názoru nakonec zůstane jen málo aktivních investorů, půjde ale jen o ty nejlepší. A ti budou kapitál dál efektivně alokovat. Dříve existovaly dvě základní možnosti: Centrálně plánovaná ekonomika, nebo ekonomika tržní, kde o alokaci zdrojů rozhodoval právě trh. Nyní se však objevuje další možnost: Tržní ekonomika, kde dominují pasivní investice a investoři hází peníze bez rozmyslu na všechno, co je na trhu k dispozici.
V současné době pak stále nabývá na významu vliv robotického investování. To nyní také v podstatě znamená investování pasivní, protože jeho základ tvoří historická data. Je ale možné, že se roboti budou zlepšovat i v oblasti alokace kapitálu? Je pravděpodobné, že se budou rozhodovat jak na základě historických informací z trhů, tak na základě fundamentálních dat i dat provozních (například na základě satelitních fotografií parkovišť retailových společností) a makroekonomických. Dá se tak čekat, že v delším období budou roboti v alokaci kapitálu skutečně čím dál tím lepší. Pak se ale může stát, že investování bude založeno na hledání toho nejlepšího robota.
Autorem je Matt Levine.
Zdroj: Bloomberg, Sanford C. Bernstein & Co.