Jen málo ekonomických a tržních událostí bylo tak zpolitizováno jako kolaps libry, ke kterému došlo před hlasováním o Brexitu. Oslabující měna je často spojována s úpadkem ekonomické prosperity a není tak překvapivé, že i oslabující libra byla podle některých názorů známkou přicházejících ekonomických problémů. Jiní ale tvrdili, že trhy jen špatně odhadly situaci a výhody Brexitu se nakonec ukážou.
Není pochyb o tom, že za slabostí libry skutečně stojí nejistota spojená s Brexitem. Z měnové perspektivy vstoupila Velká Británie do této nejistoty v nevýhodné pozici. Veřejnost často přehlíží její velký deficit běžného účtu. Její „vnější deficit“ nyní dosahuje asi 6 % HDP. K tomu naposledy došlo na počátku devadesátých let předtím, než Velká Británie opustila kurzový systém ERM. Tak velký deficit znamená, že britská ekonomika dává hodně za dovozy a dostává málo z exportů a má malé další příjmy ze zahraničí. A ukazuje i to, že země si žije vysoko nad své možnosti. Vysoké deficity běžného účtu totiž odrážejí velmi nízkou či dokonce negativní míru úspor.
Veřejnost také obvykle nevěnuje pozornost tomu, jaký příběh tyto vnější deficity v případě Velké Británie vlastně vyprávějí. V letech 2008–2013 si britská ekonomika vedla lépe než většina dalších vyspělých zemí, ale v období 2013–2015 se situace obrátila. Klesly příjmy ze zisků, které britské společnosti generují v zahraničí, a také zahraniční investice Britů. Částečně to bylo odrazem utlumené aktivity v globální ekonomice a také šlo o vedlejší efekt krize v eurozóně. V důsledku těchto změn už nebylo tak jednoduché financovat britské výdaje příjmy ze zahraničí. Běžně by v takové situaci došlo ke zpomalení ekonomiky a oslabení libry, které by nakonec situaci vrátilo do rovnováhy. K tomu ale nedošlo a příčinou byl velký příliv peněz ze zahraničí, které směřovaly zejména do nemovitostí a investic do infrastruktury.
Bylo jasné, že tento příliv peněz nakonec zeslábne bez ohledu na výsledky hlasování o Brexitu. Ovšem nejistota spojená s Brexitem ale určitě přispěla k tomu, jak rychle skončil. Podle našich odhadů by v prostředí standardního přílivu kapitálu do země bylo potřeba parity libry k euru na to, aby bylo dosaženo vnější rovnováhy. Proto také hovoříme o tom, že jedním z dalších scénářů Brexitu je tato parita libry k euru. A dokonce se domníváme, že libra může jít ještě níže, a to v případě prudšího ochlazení aktivity v britském korporátním sektoru, který je provázán s ekonomikou eurozóny. Pak by totiž vyschl jeden z hlavních zdrojů zahraničních příjmů Velké Británie.
Autorem je Themos Fiotakis, který stojí v čele FX strategií v UBS Investment Bank.
Zdroj: FTAlphaville