Česká republika a Švýcarsko dnes svádějí souboj o to, kdo se stane zemí s nejnižšími výnosy na světě. Pomyslným kolbištěm se staly dluhopisy s kratší splatností, o které mají zájem především zahraniční investoři. Výnos dvouletých českých státních dluhopisů se dnes propadl až na rekordní minimum 0,94 procenta, tedy sedm bazických bodů pod obdobné švýcarské výnosy. Později se ale české výnosy dostaly nad úroveň těch švýcarských.
Zájmu o české papíry napomáhá rostoucí tuzemská ekonomika, v podstatě vyrovnaný státní rozpočet, relativně nízký veřejný dluh a devizové nákupy ČNB, která zaplavuje trh čerstvou korunovou likviditou. Vývoj výnosů u dvouletých českých státních dluhopisů zachycuje graf níže.
Zahraniční investoři přitom sahají hlavní po dluhopisech s kratší splatností. Očekávají totiž , že až centrální bankéři v Praze režim kurzového závazku opustí, vydá se koruna vzhůru, což jim přinese zisky.
České dvouleté výnosy byly kolem 10:00 SEČ vyšší o dva bazické body na -0,89 procenta. Výnos obdobných švýcarských papírů ve stejnou dobu klesal o tři bazické body na minus 0,97 procenta. Pro srovnání, dvouleté německé cenné papíry nesly výnos -0,67 procenta.
.
Česká národní banka na konci září posunula tvrdý závazek intervenovat proti koruně o jedno čtvrtletí. Garantuje tudíž trhům, že intervence neukončí dřív než po konci března 2017.
Ekonomové Jan Čermák & Jan Bureš se domnívají, že takzvaný exit, tedy opuštění kurzového závazku, by neměl být „super-překvapivý“, jako tomu bylo v případě Švýcarska. Může se však podle nich odehrát i mimo zasedání ČNB.
V samotný den exitu je potřeba počítat s vysokou kolísavostí kurzu, tvrdí ekonomové. „Na druhou stranu věříme, že ČNB nebude chtít dovolit koruně posílit v prvním roce o více než 5 % (na před-intervenční úrovně),“ napsali v dnešním komentáři.
Zdroje: BBG