Pokles stavební výroby pokračoval i v září, kdy se produkce tohoto odvětví snížila o 7,4 %. Na vině je – stejně jako v předchozích měsících – především nedostatek veřejných zakázek. Boom čerpání evropských peněz je dávno pryč a stavebnictví se z náhlého úbytku peněz, respektive projektů ještě nevzpamatovalo.
Není proto až takovým překvapením, že se stále nedaří především inženýrské výstavbě, která se zdá zaměřuje spíše než na rozjezdy nových velkých infrastrukturních projektů na rekonstrukce. Peněz je sice dost, ostatně výsledky státního rozpočtu to jen potvrzují, nicméně stavět není stále co.
Naproti tomu se vzchopila pozemní výstavba, která pociťuje rostoucí zájem o komerční i bytové projekty. Ostatně nové zakázky za třetí kvartál to vlastně docela dobře potvrzují. Zatímco u pozemní výstavby se tyto zakázky ve třetím kvartále zvýšily o 30 %, u inženýrských staveb propadly o 28 %.
Na jedné straně se tak ve stavebnictví zrcadlí pozitivní vývoj české ekonomiky, který s sebou přináší vyšší zájem o prodejní, skladovací a výrobní haly, doprovázený i realitním boomem v segmentu nemovitostí na bydlení (a investice), na straně druhé je zde nepřipravenost veřejného sektoru rozvíjet dlouhodobě zanedbanou infrastrukturu.
Stavebnictví nepochybně nedokáže v závěru roku nijak vykompenzovat svůj dosavadní propad, a tak jeho letošní výsledek zůstane hluboko v záporu (-7 %). Ke stabilizaci by mohlo dojít až v roce 2017, nicméně stále bude záležet především na schopnosti státu připravit a začít realizovat větší projekty. A to je něco, co lze odhadovat jen stěží. Ostatně o vypisování veřejných zakázek se mluví stále více, nicméně jejich realizaci v číslech o výstavbě (či alespoň ve statistikách zakázek) zatím nenajdeme.