Skupina ekonomů z Evropské investiční banky (EIB) na stránkách VoxEU píše, že v posledních letech prokázala evropská ekonomika pozoruhodnou odolnost. Souběžně s tím se také mění, firmy z EU provedly transformaci svých dodavatelských řetězců a snížily svou citlivost na šoky, ale také výdaje na energie. A podle ekonomů drží krok s USA v zavádění umělé inteligence. K čemu všemu dospěli na základě analýzy a průzkumů EIB?
„Ekonomika EU se dosud ukázala jako pozoruhodně odolná a přizpůsobivá,“ tvrdí ekonomové ve světle toho, jak odolala několika šokům z posledních let, včetně obchodních tenzí. Klíčovou roli přitom hrají a budou hrát investice. „Dosavadní odolnost investic v EU se opírá především o ty z veřejného sektoru, které rostou rychleji než HDP… Evropa si také udržuje silné globální postavení v několika strategických odvětvích.“ Mezi ně ekonomové řadí zdravotnické technologie, robotiku, letecký a kosmický průmysl, kvantové výpočetní technologie a automobilový průmysl.
„Evropské firmy rychle zavádějí umělou inteligenci, což potvrzuje i každoroční investiční průzkum EIB, který se uskutečnil mezi 13 000 společnostmi z EU.“ Evropa podle tohoto průzkumu v uvedené oblasti drží krok s USA. A zavádění umělé inteligence „již mělo podstatný dopad na produktivitu firem v EU a představuje přibližně 12 % celkového nárůstu produktivity zaznamenaného od roku 2019.“ Evropa podle ekonomů EIB „bude těžit ze své silné průmyslové základny a podpůrné digitální infrastruktury. Ale rozšíření generativní umělé inteligence prohloubí strategické závislosti a investiční potřeby v oblasti inovací, datových center a energetiky.“
EIB se ve své analýze věnuje i bydlení: „Evropa je zdravější, bezpečnější a inkluzivnější než kterýkoli jiný region na světě. Pro zachování těchto standardů je důležitá udržitelná úroveň sociálních investic, roste potřeba opatření k řešení bytových potřeb. 51 % lidí žijících ve městech EU uvádí, že nedostatek dostupného bydlení je jejich nejnaléhavějším problémem. Odhadujeme, že řešení nedostatku bytů by lidem umožnilo přestěhovat se do oblastí s lepšími pracovními příležitostmi. Mohlo by také zvýšit HDP EU o 1,7 % a snížit nerovnost mezd v celé EU přibližně o 1,5 %.“
Prohloubení jednotného trhu EU podle ekonomů nabízí klíčový způsob, jak toho dosáhnout a také zvýšit produktivitu firem. Odhadují, že „jednotný trh od 80. let 20. století podpořil 25 % nových investic v EU. Integrace však nyní stagnuje: 62 % firem z EU vyvážejících do jiných zemí unie uvádí, že čelí překážkám bránícím jejich obchodu.“ Odstranění těchto překážek by mohlo znatelně zvýšit investice a je také zřejmé, že obchod v rámci EU alespoň částečně kompenzoval ztracené vazby se zeměmi mimo EU.