Dnešní ekonomický kalendář je nabitý událostmi od amerických podnikatelských nálad, inflace, maloobchodu, nicméně tou nejdůležitější bude nepochybně zasedání Fedu. Očekáváme, že po třech měsících FOMC znovu zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a především naznačí, jakým směrem se bude ubírat jeho politika po zbytek letošního roku. Počítáme prozatím s trojím zvýšením úrokových sazeb na 0,75-1,00 %, tedy na úroveň, kde byly naposledy v polovině prosince 2008.
Nepůjde o žádné překvapení vzhledem k tomu, že tento krok je v trzích započítaný, avšak přesto Fed může předpoklady trhů změnit za pomoci jeho hodnocení makroekonomické situace, nové prognózy a především pak zveřejněním trajektorie růstu úrokových sazeb. Pokud by vyznívaly ve prospěch rychlejšího postupu, trhy by si začaly pohrávat s myšlenkou ještě jednoho zvýšení sazeb navíc (tedy celkem o 100 základních bodů).
Vzhledem k celkové i jádrové inflaci (čeká se 2,7 %, respektive 2,2 %) a výborné kondici trhu práce si Fed může dovolit více jestřábí tón, nicméně potenciální hrozba čtyř zvýšení sazeb se podle našeho názoru v letošním roce nenaplní. Jen těžko může Fed ignorovat riziko dalšího posílení amerického dolaru v době, kdy další velké centrální banky na světě preferují politiku maximálního uvolnění. Vedle toho není příliš zřejmé, jakým směrem se bude ubírat politika nového prezidenta, od kterého trhy očekávají zřejmě až moc. Počínaje daňovými úsporami až po rozsáhlý fiskální stimul, který se ovšem může projevit spíše až v horizontu dalších let.
Evropské trhy budou kromě výsledku jednání Fedu sledovat volby v Nizozemí, kterými startuje volební sezóna v eurozóně. Pravděpodobnost zisku silného mandátu protimigrační strany PVV Geerta Wilderse je vysoká, avšak koaliční potenciál zřejmě silně omezený. Spolu s blízkými francouzskými volbami však mohou tyto volby zvýšit politické napětí v Unii a přispět k rozšíření rizikových spreadů. Na čas by se tak s vyšší averzí k riziku mohly do centra pozornosti investorů znovu dostat bezpečné německé dluhopisy.
FOREX
Dolaru se včera podařilo přiblížit se zpět k hranici 1,06, kterou v pátek ztratil po výborných amerických číslech z trhu práce a především poté, co agenturní zprávy naznačily nejednotu názorů v ECB ohledně úrokových sazeb. K zastáncům zvýšení úrokových sazeb se včera navíc přidal i německý ministr financí, který vidí současné sazby jako příliš nízké. To však samo o sobě těžko přesvědčí vedení ECB ke zpřísnění politiky ještě v době kvantitativního uvolňování, jehož konec je stále ještě v nedohlednu. Předpokládáme, že v době volební sezóny (NL-FR-GE, event. IT) bude ECB těžko hledat odvahu k ráznějším krokům. Pro dolar stejně jako pro dluhopisy bude dnes rozhodující síla jestřábích komentářů Fedu. Prostor pro další posílení nepochybně má.
Česká koruna zůstala i včera jak přibitá k hranici 27,02, takže je evidentní, že ČNB ani v úterý trh neopustila. Směřujeme tak k dalšímu rekordu devizových rezerv, které už nejspíše překonaly hranici 110 mld. EUR, respektive 60 % HDP. Naproti tomu zlotý, k němuž se přidal i forint, měl včera tendenci znovu posilovat a pomohla mu k tomu i vyšší než očekávaná inflace. Sice zůstává ještě pod cílem NBP (2,5 %), ale jak se zdá, ne na dlouho. Není proto vyloučené, že se už v polovině roku nevrátí na stůl diskuse o zpřísnění dosud neutrální měnové politiky. Zvýšení sazeb by nepochybně pomohlo zlotému pozice ztracené na konci loňského roku.