Michael Hasenstab je hvězdou mezi dluhopisovými investory a nyní tvrdí, že sází proti euru a tím se snaží „zajistit proti populismu“. Tato investiční teze ale vychází z módy a letos už kurz eura moc ovlivňovat nebude.
Hasenstab v létě roku 2014 bránil investici, kterou provedl jeho Templeton Global Bond Fund do ukrajinských dluhopisů s tím, že „všichni se dívají jen na novinové nadpisy a nikdo do té země nejede“. Investoři podle něj nerozuměli fundamentu ukrajinské ekonomiky, která podle něj představovala dlouhodobou investiční příležitost. Následující rok ale Ukrajina donutila investory k 20% snížení hodnoty dluhopisů. I když Hasenstab jejímu tlaku nepodlehl a pravděpodobně nic neprodělal, jeho posouzení reálné situace na Ukrajině bylo mylné. To samé platí o jeho odhadu odhodlanosti Ruska vměšovat se do ukrajinských vnitřních záležitostí. Jinak řečeno, novinové titulky měly pravdu, on ne.
Tentokrát jsou média (a zejména ty ve Velké Británii a USA) znepokojena brexitem a zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. Hovoří o hrozbě populismu, o kterém toho Hasenstab pravděpodobně už slyšel hodně, protože mimo jiné investoval do polských a maďarských obligací. Jeho fond ale nyní drží krátké pozice na euru a dokonce se zbavil většiny evropských investic. Tato strategie dává smysl v případě, že věříme v zánik EU a eura či alespoň v silné negativní šoky, kterými si Evropa projde. Dluhopisový guru tedy tentokrát nejde proti zprávám v médiích, ale stejným směrem jako ony.
Situace v Evropě se ovšem mění. Obava z populistů sílila částečně proto, že předvolební průzkumy veřejného mínění se v případě brexitu a prezidentských voleb v USA ukázaly být značně zavádějící. V Nizozemí se ovšem ukázalo, že tyto průzkumy mohou stále přinášet relevantní informace. Dokonce tam mírně nadhodnotily šance populistů. A není překvapením, že po volbách v Nizozemí euro posílilo. V prvním grafu je vyznačen skok kurzu eura k dolaru ve chvíli, kdy byly zveřejněny výsledky nizozemských voleb:
Pokud se ukáže, že podobně přesné jsou průzkumy ve Francii a Marine Le Penová tam utrpí jasnou volební porážku, euro pravděpodobně posílí ještě více než po volbách v Nizozemí. Francie je totiž pro dlouhodobý úspěch společné evropské měny důležitější. V září pak proběhnou volby v Německu a je pravděpodobné, že ani populisti z AfD v nich neuspějí. Tím by byl zakončen úspěšný volební rok v EU a zejména v eurozóně. K tomu všemu můžeme přidat úvahy o tom, že ECB už nebude prodlužovat svou monetární expanzi, protože deflační riziko zmizelo. Spekuluje se o růstu sazeb, což se hodí zejména německým politikům, protože tamní voliči jsou už unaveni tím, že jim jejich spořící účty nic nevynášejí. Tlaky na posilování eura budou tedy ještě silnější.
I když anglicky hovořící novináři tvrdí opak, euro je na tom lépe i z fundamentálního hlediska. V největších zemích je jeho podpora poměrně stabilní a většina jej podporuje dokonce i v Itálii, která je sužována problémy v bankovním systému a stagnující ekonomikou. A i kdyby ve Francii vyhrála Le Penová, voliči by pravděpodobně její návrhy na odchod z eurozóny v referendu nepodpořili. Vývoj podílu lidí, kteří byli tázáni, zda podporují ekonomickou a monetární unii se společnou měnou a kteří odpověděli kladně, je vyznačen ve druhém grafu:
Ekonomové očekávají, že v letošním roce bude v eurozóně dál klesat nezaměstnanost. Uprchlická krize polevila, a i kdyby padla dohoda s Tureckem, většina zemí na hlavních migračních trasách už uzavřela své hranice. Hrozba teroristických útoků zůstává, ale evropské země přijaly bezpečnostní opatření a snaží se být opatrnější. Doposud se ale přes to všechno zdá, že investoři s nějakým vzestupem Evropy moc nepočítají a to samé platí o euru, na němž dominují krátké pozice. Ty mohly být ospravedlnitelné v roce 2015, ale v roce 2017 jde spíše o reziduum a přehnanou reakci. Trhy svůj postoj pravděpodobně změní až po znatelnějším obratu k lepšímu. Nicméně pokud půjdou věci dál tímto směrem, z Hasenstaba se brzy stane kontrarián.
Autor: Leonid Bershidsky
(Zdroj: Bloomberg)