Spotřeba elektrické energie v největší ekonomice světa po dlouhá desetiletí rostla. Tento trend byl sice občas přerušen recesí, ale celkový směr směřoval jednoznačně nahoru. Jenže pak přišel rok 2007, po němž se vše změnilo. Prvotní pokles byl částečně vyvolán ekonomickým útlumem let 2008 a 2009. Avšak přestože americká ekonomika začala v roce 2010 opět růst, spotřeba a výroba elektrické energie se stále drží pod úrovní roku 2007. Změní to Tesla?
Situaci zobrazuje graf:
Druhý graf zobrazuje vývoj výroby elektrické energie na hlavu. Ta klesá už šestým rokem v řadě, nyní se pohybuje na úrovních z poloviny devadesátých let a zdá se, že pokles bude pokračovat dál:
Na trhu s elektrickou energií tedy probíhají převratné změny, které mají dopad na řadu dalších odvětví. Mimo jiné tento vývoj vysvětluje, proč jsou poslední roky tak tvrdou ranou pro společnosti těžící uhlí (na ně kromě toho doléhá i boom těžby ropy a zemního plynu z břidlic a přísnější emisní omezení spolu s rozvojem solárních a větrných technologií). Ukazuje se také, kdo má pravdu v debatě o tom, jaký dopad má digitální ekonomika na spotřebu elektrické energie. Mark P. Mills z Manhattan Institute v roce 1999 tvrdil, že počítače a internet spotřebují už asi 13 % celkově vyrobené elektrické energie a odhadoval, že tento podíl se během dvaceti let vyšplhá na 30 až 50 %. V článku pro Forbes následně tvrdil, že „počítače přicházejí, je třeba těžit více uhlí“.
Několik vědců z Lawrence Berkeley National Laboratory s podobnými závěry nesouhlasilo a zpochybnilo je. Tvrdili, že v roce 1999 počítače spotřebovávaly jen asi 2 % vyrobené elektrické energie a asi 3 %, pokud počítáme i energii nutnou pro jejich výrobu. A ani poté nedocházelo v tomto segmentu ekonomiky k růstu poptávky po elektrické energii. Obrat ve spotřebě energie nastal už před řadou let i v celé ekonomice, což ukazuje další graf s vývojem spotřeby elektřiny vztažené k celkovému produktu (kWh na 100 dolarů HDP).
Jonathan G. Koomey v roce 2015 v Electricity Journal uvažoval nad několika důvody, proč se ekonomický růst odtrhnul od spotřeby elektrické energie. Mezi ty hlavní počítá: Náročnější energetické standardy pro budovy a jejich elektrické vybavení a přístroje a větší efektivitu komunikace a používání informací, kterou umožňují nové technologie. V některých oblastech na omezení poptávky po elektrické energii působí i její vyšší ceny. A v neposlední řadě dochází ve vyspělých ekonomikách ke strukturálním změnám, které spotřebu energií snižují.
Svou roli může ovšem hrát i to, že skutečná spotřeba elektrické energie je oficiálními čísly podhodnocená, protože úplně neodráží výrobu elektřiny ze solárních panelů na střechách domů. Nicméně americká Energy Information Administration se pokusila odhadnout, kolik elektrické energie tyto malé solární zdroje v USA generují. Podle jejích výpočtů to je jen asi 1 % celkově vyrobené elektřiny. Zdá se tedy, že skutečně dochází k významným strukturálním změnám, které poptávku po energiích snižují. Mezi ně bude patřit i růst významu sektoru služeb na úkor sektoru výrobního. A k tomu se přidává zvýšená efektivita podnikání a firemního sektoru.
Popsaný jev není omezen pouze na Spojené státy. V Číně sice poptávka po elektrické energii stále roste, ale ve většině vyspělých zemí spotřeba buď stagnuje, nebo začíná klesat. Nejpatrnější je to ve Velké Británii či Austrálii, která si navíc od roku 1991 neprošla recesí. Dnes tak určitě nemůžeme tvrdit, že bychom kvůli počítačům měli těžit více uhlí na výrobu elektrické energie. Možná bychom ho ale měli těžit s tím, že přichází , protože elektroauta by na poptávku po elektřině měla mít znatelný dopad.
Autor: Justin Fox pro Bloomberg