Kapacita výroby elektřiny větrných elektráren v Evropské unii je vyšší než kapacita výroby elektřiny z uhlí. Větrné elektrárny jsou tak nyní podle kapacity druhým největším potenciálním zdrojem elektřiny. První příčka patří elektrárnám na plyn. Vyplývá to z údajů zveřejněných skupinou WindEurope. Ve skutečné výrobě elektřiny však stále větrné elektrárny za uhelnými zaostávají.
Společnosti v Evropě loni zvýšily kapacitu větrných elektráren o osm procent na 153,7 gigawattů (GW). Na celkové kapacitě výroby elektřiny v Evropě tak měly na konci loňského roku větrné elektrárny podíl 16,7 procenta. Podíl uhelných elektráren činí 16,5 procenta. Plynové elektrárny mají na celkové kapacitě více než pětinový podíl.
"Vítr a uhlí jsou na dvou koncích spektra," citovala agentura Bloomberg mluvčího WindEurope Olivera Joye. "Vítr stabilně přidává novou kapacitu, zatímco uhlí je v Evropě vyřazováno z provozu mnohem více, než jakákoliv jiná technologie."
Vítr však stále zaostává v produkci za uhelnými elektrárnami. Větrné elektrárny totiž vyrábí energii přerušovaně, zatímco konvenční tepelné elektrárny mohou vyrábět elektřinu bez přerušení. Kapacita větrných elektráren bývá kvůli přírodním podmínkám ročně využita v průměru z jedné čtvrtiny až jedné třetiny.
Země nahrazují fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie kvůli snahám omezit emise skleníkových plynů, které mají způsobovat změny klimatu. Investice do větrných elektráren podle WindEurope loni stouply o pět procent na rekordních 27,5 miliardy eur (743 miliard Kč). Přispěl k tomu hlavně zájem o výstavbu elektráren na moři, do kterých bylo investováno 18,2 miliardy eur. Naopak investice do větrných elektráren na pevnině klesly o 29 procent.
Téměř 90 procent nově instalované kapacity tvořily loni elektrárny využívající obnovitelných zdrojů energie. Nově instalovaná kapacita v EU loni činila 24,5 GW, z toho 21,1 GW bylo z obnovitelných zdrojů, tedy větru, slunce, biomasy a vody. Více než polovinu pak činily větrné elektrárny.