Boj o nadvládu mezi ropnými šejky a americkými těžaři z břidlic má minimálně jednu méně viditelnou oběť: Stárnoucí ropná pole, do kterých se během krize na trhu s ropou přestalo tolik investovat. Tito veteráni nyní zanikají nejrychleji za skoro čtvrt století.
Hlavními vodítky, kterými se světový trh s ropou v posledních měsících řídí především, jsou těžba v USA a v zemích OPEC, ropné zásoby v USA a aktivita na tamních vrtech. Zatímco americká produkce v posledních měsících v zásadě velmi solidně prosperuje, dodávky z polí, odkud se ropa čerpá už od minulého století, klesly loni o více než 8 a předloni o 11 procent, tvrdí poradenská společnost Rystad Energy.
Celkově se ropná produkce ze starších polí od Číny po Severní Ameriku loni snížila o 5,7 procenta. Jde o pole představující zhruba třetinu světové nabídky „černého zlata“ – a loňský pokles těžby byl největší od roku 1992:
Ropy je nyní (poslední zhruba tři roky) na světovém trhu přebytek. Až se ale nadbytečné barely rozpustí, mohlo by prý toto „vymírání“ stárnoucích ropných polí způsobit odvětví újmu.
„Hodně pozornosti spočívá na OPECu a na břidlicích, a nikoli na poklesu na těchto dospělých polích,“ uvedl podle Bloombergu Espen Erlingsen z Rystadu.
Na pozadí zmíněného útlumu je třeba hledat boj o podíl na trhu s ropou, který se rozhořel před třemi lety a který vyvolal v ropném odvětví největší krizi za poslední generaci. Jak těžařské společnosti najížděly na úsporné programy, zaměřovaly se na aktivity s vyššími maržemi a nebyly už tolik ochotné lít další peníze do stárnoucích depozit, které tak začaly rychle degradovat.
OPEC loni zavelel ústup, když se rozhodl pro omezení vlastní produkce. Horko těžko prosazovaná kampaň ale prospěla paradoxně ropě z břidlic a znovuvzkříšená americká produkce drží ceny ropy v okolí 50 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy (WTI) se dnes naposledy pohybovala kolem 43,8 dolaru za barel s jednoprocentní ztrátou po pátečním více než 2procentním poklesu.
Právě útlum ve starších vrtech je něco, co by ropnému kartelu mohlo pomoci. Rystad odhaduje, že pokud ceny zůstanou na současných úrovních, klesne produkce ze starších polí od Číny po Severní Ameriku letos o dalších 6 procent. Z trhu by tak mohlo zmizet zhruba stejně barelů, kolik jich na základě dobrovolných závazků chtějí odstranit spolupracující členové kartelu: 1,8 milionů denně.
Dlouhodobě by ale mohly existovat důvody k obavám. Těm dala už dříve v tomto roce průchod Mezinárodní energetická agentura.
Možnost nedostatečných dodávek ropy ve světě nejnověji předpovídá šéf gigantu Aramco, saúdskoarabského státního ropného obra, který se připravuje k úpisu 5procentního podílu na burze. V případě Amína Násira jsou tyto domněnky ale postaveny na jiném základu: za hrozícím globálním ropným mankem bude podle něj stát pokles investic do ropného průzkumu či dlouhodobých projektů. Obavy vyvolává také jenom malé množství nových objevů konvenčních ložisek černého zlata.
„Objem konvenční ropy objevené v posledních čtyřech letech ve světě se v porovnání s předešlými čtyřmi lety snížil na méně než polovinu,“ uvedl podle CNBC Násir na oborové konferenci v Istanbulu. Samotný Saudi Aramco, největší vývozce ropy na světě, chce v příští dekádě investovat přes 300 miliard dolarů, aby si uchoval rezervní kapacity v těžbě ropy a pokračoval v programu zaměřeném na zdroje zemního plynu - konvenční i nekonvenční.
Zdroje: BBG, CNBC, Patria.cz