Washington dalšímu rozvoji mezinárodního obchodu právě nefandí, ale zbytek světa se vydává úplně opačným směrem. Nejlepším příkladem je čínský projekt Nové hedvábné stezky, který by měl ulehčit její obchod s Evropou a propojit celou střední Asii se zbytkem světa. Jon Basil Utley na stránkách The American Conservative přitom poukazuje na to, že například již od roku 2013 cestuje nákladní vlak z tichomořského pobřeží Číny do Polska pouhých 12 dní, což je méně než polovina času nutného pro námořní dopravu do západní Evropy. Podobný rozvoj infrastruktury bude mít znatelný dopad na celou globální ekonomiku.
Budování nových železničních tratí již otevřelo střední Asii polským zemědělským exportům a dokonce je využívají i italští výrobci vín či německé automobilky. Objem vlakové dopravy po zmíněných kolejích se během posledního roku zdvojnásobil a za jeden měsíc nyní po trati přejede 45 – 50 vlaků. Přepravní doba se navíc ještě zkrátí poté, co další čínské regiony investují do vysokorychlostních tratí. Businessweek uvádí, že 32 čínských měst má vlakové spojené s Evropou, tratě míří do 12 evropských zemí.
Hedvábná stezka by se měla stát sítí železnic, dálnic, přístavů a potrubní infrastruktury spojující střední Asii se zbytkem světa. Řada projektů získává finance z Asijské infrastrukturní rozvojové banky (Asian Infrastructure Development Bank, AIIB). Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj oznámila, že již financovala projekty v hodnotě 13 miliard dolarů a pomáhá prý i americkým investorům, kteří se chtějí na projektech podílet.
Jedním z významných prvků celého plánu by měla být výroba a distribuce levné jaderné energie do regionů a měst v pouštních oblastech. Rozvíjí se vývoj a výroba nových jaderných zařízení. Ta místo uranu využívají thorium, což by mělo zajistit větší bezpečnost a zabránit nekontrolovaným jaderným reakcím. V Číně jsou již vyráběny malé jaderné reaktorové moduly, které mohou být využívány i ve vzdálených regionech. Mohou tam být dopraveny na nákladních automobilech a jejich cena je menší než desetina ceny tradičních reaktorů. Andrew David Paterson z Verdigris Capital tvrdí, že Čína v současnosti plánuje asi 60 takových jaderných elektráren a očekává se, že se stane jejich druhým největším exportérem těchto technologií na světě.
Koncept Nové hedvábné stezky a jejích dopravních cest
Zdroj: The American Conservative
Utley tvrdí, že Spojené státy budou kvůli Nové hedvábné stezce za Čínou stále více zaostávat. Podle jeho názoru si samy hází klacky pod nohy nadměrnou regulací. Podle jeho názoru je právě nadměrná regulace největší překážkou dalšího rozvoje, ovšem pozornost politiků se namísto toho zaměřuje na problémy s dluhy či z problémů viní mezinárodní konkurenci a zahraniční obchod.
„Často si říkám, že kdybychom nevedli řadu zbytečných válek s muslimskými zeměmi, mohli bychom mít i my síť nových silnic a dálnic. Nová hedvábná stezka je příkladem čínské dynamiky, která významně přispěje k ekonomickému rozvoji střední Asie,“ píše Utley. Zmiňuje také slova velvyslance v Ázerbajdžánu Roberta Cekuty, který projekt Nové hedvábné stezky podporuje, protože podle něj přinese obchod, lepší vzdělávání a spojení mezi lidmi. V neposlední řadě se zlepší přístup k informacím a dojde k rozšíření obzorů, které zvýší odolnost lidí vůči extrémismu. Tento projekt by tedy mohl přinést „lepší, bezpečnější a bohatší svět s diverzifikovanou energetikou a větším množstvím obchodních cest“.