Paul Krugman je známým kritikem americké pravice a její ekonomické politiky, dvojnásob to platí o nové reformě daňového systému, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Pro nás může být vedle samotných úvah o pozitivech a negativech daňových reforem zajímavé i to, že nobelista jako důkaz jejich negativních rysů dává i Českou republiku.
„Pokud někdo tvrdí, že snížení daní vyvolá obrovský příliv kapitálu do země, měl by také jasně říci, že v budoucnu zase poteče velký objem kapitálu ze země ven a růst domácích příjmů tedy nebude ani zdaleka tak vysoký jako růst produktu,“ říká Krugman. Praktickým potvrzením této teorie není podle něj jen Irsko, ale i některé země Visegrádské čtyřky.
Do nich totiž v minulosti také proudil zahraniční kapitál, a to zejména ze západní Evropy. Lákaly jej nízké mzdy a částečně i nízké korporátní daně. Tento kapitál následně pomohl růstu HDP, ale domácí příjmy za ním zaostávaly, protože velká část celkových příjmů proudila do zahraničí. Tento vývoj je zřejmý z následujícího obrázku, který porovnává vývoj poměru hrubého národního produktu a hrubého domácího produktu v České republice:
Podle Krugmana tak „průměrná domácnost nevidí ovoce ekonomického růstu“, protože z něj těží zejména vlastníci kapitálu. V zemích Visegrádské čtyřky to znamená především zahraniční subjekty. V České republice, v Maďarsku a na Slovensku „jsou nejdůležitější sektory vlastněny zejména zahraničními firmami“. „Nedomnívám se, že snížení daní v USA bude mít za důsledek příliv kapitálu do USA. Ale i kdyby k němu skutečně došlo, Američané z daňových změn těžit nebudou,“ uzavírá ekonom.