Po „volebním“ roce 2017 přichází snad ještě horší 2018

V roce 2017 se v Evropě konalo několik významných voleb a vydechnout nám nedá ani rok letošní. Politico přináší následující přehled nejdůležitějších volebních událostí, které jsou naplánovány na tento rok:

V lednu se budou konat prezidentské volby v České republice. Podle Politico „politicky nekorektní prezident Miloš Zeman“ doufá ve své znovuzvolení. Pokud se mu to povede a Andrej Babiš dokáže vytvořit stabilní vládu, pro Evropskou komisi bude jednání s Českou republikou ještě složitější, a to zejména v tématech, jako je imigrace. Nejsilnějším protivníkem Zemana je podle Politico Jiří Drahoš.

Čtvrtého března se budou konat všeobecné volby v Itálii, ve kterých budou vybráni noví členové obou komor parlamentu. Poprvé bude platit nový kontroverzní volební zákon, proti kterému ostře protestuje Hnutí pěti hvězd. Podle této opoziční strany je zákon utvořen tak, aby poškodil její šance ve volbách. Do hry se vrací Silvio Berlusconi, který stojí v čele Forza Italia. Odborníci varují, že ani nový systém nemusí zabránit dohodám stran a hnutí běžným v minulosti, protože bez nich bude politická situace v zemi i nadále zablokována.

Na osmnáctého března jsou naplánovány prezidentské volby v Rusku. Vladimir Putin se v této zemi drží u moci již celých 18 let, podle průzkumů má 80% podporu veřejnosti a ve volbách nemá vážnou konkurenci. Alexej Navalnyj se voleb účastnit nemusí a své podporovatele vyzývá k bojkotu voleb. Putin je tak na dobré cestě stát se po Stalinovi druhým nejdéle vládnoucím mužem v zemi.

Na jaře se budou konat parlamentní volby v Maďarsku, přesné datum sice ještě stanoveno nebylo, ale jedna věc je zřejmá již nyní: Viktor Orbán a jeho Fidesz mají před ostatními velký náskok. Tato strana by tak v parlamentu ráda získala dvoutřetinovou většinu, aby mohla schvalovat změny ústavy. Největším rivalem je pro ni krajně pravicový Jobbik, který ale čelí hrozbě pokuty ve výši 2 milionů eur za údajné nelegální zdroje financování.

Všeobecné volby se budou konat i ve Švédsku, a to devátého září. Sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven doufá v další volební vítězství a průzkumy naznačují, že nejde o nemístné naděje. Jeho koaličním partnerem jsou ale Zelení, jejichž podpora již možná klesla pod 4% hranici nutnou pro vstup do Riksdagu. Získat by mohli naopak nacionalističtí Švédští demokraté, kteří se vezou na vlně protiimigračních nálad.

Na konci roku se pak budou konat místní volby v Polsku. Strana Právo a spravedlnost PiS přitom prosadila změny ve volebním systému, které podle strany zvyšují jeho transparentnost, ale podle opozice pouze zvyšují šanci PiS na volební úspěch. Tyto změny jsou také kritizovány ze strany Evropské komise a mohou být jedním z důvodů, proč by Polsko nakonec mohlo ztratit hlasovací právo v EU.

Zdroj: Politico