Separatistické strany získaly ve čtvrtečních předčasných volbách v katalánském parlamentu absolutní většinu. Vyplývá to z výsledků po sečtení více než 99 procent hlasů. Ve 135členném regionálním sboru tak separatisté obdrží 70 mandátů, tedy o dva méně než po volbách z roku 2015. Informovaly o tom španělské listy El País a La Vanguardia. Tento výsledek je ale ranou pro španělskou vládu, která volby vyhlásila v naději, že katalánští separatisté většinu ztratí. Premiér Rajoy s novou katalánskou reprezentací jednat nehodlá a varuje před porušováním španělské ústavy.
Ve volbách zvítězila strana Ciudadanos (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení Katalánska od Španělska a která bude mít v novém katalánském parlamentu 37 křesel. O tři méně mandátů získala separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat). Třetí skončila se 32 mandáty Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je od začátku listopadu ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
Strany, které jsou pro jednotu se Španělskem, tedy Ciudadanos, katalánští lidovci a katalánští socialisté získali ve čtvrtek od voličů dohromady jen 57 mandátů. Lidovci obsadí pouze tři křesla, o jedno méně než radikální levicoví separatisté z CUP. Katalánští socialisté (PSC) získají 17 křesel.
Osm křesel získá také koalice CatComú-Podem. Ta je proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti, kritická je ale i vůči socialistům, lidovcům a straně Ciudadanos.
Rekordní byla ve čtvrtek volební účast. Podle dosavadních informací po sečtení 99,89 procenta hlasů přišlo k urnám 81,94 procenta z 5,5 milionu voličů. To je o sedm procentních bodů více než při volbách v září 2015.
Rozdílně lidé podle listu El País hlasovali ve čtyřech provinciích Katalánska. Zatímco v provincii Barcelona a Tarragona většinu hlasů získali zastánci stran vystupujících proti nezávislosti regionu, v provinciích Girona a Lleida obdrželi většinu separatisté.
Vzhledem k vysokému volebnímu zisku koalice Společně pro Katalánsko má velkou šanci stát se kandidátem na katalánského premiéra opět Carles Puigdemont. Ten je ale nyní v Belgii a po návratu do Španělska mu hrozí zatčení, protože ho španělská prokuratura viní ze vzpoury kvůli separatistickým snahám. Stejně jako je trestně stíhána celá bývalá katalánská vláda, kterou Madrid koncem října kvůli snahám o nezávislost Katalánska sesadil.
Španělé jednat nebudou, Němci vyzvali k toleranci
?Španělský premiér Rajoy dle odpoledního prohlášení nehodlá vyjednávat s novou katalánskou reprezentací po volbách a varuje před porušováním španělské ústavy. Nehodlá vyjednávat s trojicí separatistických stran, které mají společně jasnou většinu hlasů, na druhou stranu ale připouští jednání s prošpanělskou stranou Ciudadanos jako vítězem voleb z pohledu hlasů pro jednu stranu.
"Doufáme, že současné rozdělení katalánské společnosti se podaří překonat a že bude za spolupráce všech politických sil ve Španělsku možné nalézt společnou budoucnost," uvedla dnes Ulrike Demmerová, mluvčí německé vlády kancléřky Angely Merkelové. "Jakákoli (katalánská) vláda bude muset jednat na základě vlády práva a španělské ústavy," dodala.
Evropská komise (EK), která byla v uplynulých měsících častým terčem kritiky příznivců katalánské nezávislosti, uvedla, že se její pozice po volbách nemění. Brusel trvá na tom, že "katalánská otázka" je vnitřní záležitostí Španělska. V minulosti vyzval obě strany sporu k dialogu.
"Náš postoj ke katalánské otázce je dobře známý a pravidelně jsme jej opakovali na všech úrovních a to se nebude měnit," uvedl dnes mluvčí EK Alexander Winterstein. "Nemáme k výsledkům těchto regionálních voleb žádný komentář," řekl agentuře EFE.
Po čtvrtečním hlasování, které mělo podle přání Madridu ukončit vleklou politickou krizi, se podle španělských médií rychlé řešení situace nerýsuje. Katalánské strany už spolu začaly jednat, i v táboře separatistů ale panují značné rozpory.