Aktualizováno Jak se dalo očekávat, tak Fed na své lednovém zasedání svoji politiku nijak nezměnil, což se týká nejen úrokových sazeb, ale i doprovodného komentáře. Zde došlo jen k několika změnám, které jdou vesměs na vrub odstranění zmínek o dopadech hurikánů na americkou ekonomiku. Snad jedinou výjimkou je uznání Fedu, že (tržní) inflační očekávání se v posledních měsících pohnuly vzhůru. To by šlo interpretovat jako jako jasně jestřábí signál, avšak dovětek o tom, že inflační očekávání zůstávají nízko vše dosti relativizuje. Na druhou stranu v druhém odstavci se objevuje přece jenom silnější (jestřábí) přesvědčení Fedu, že se inflace posune v tomto roce vzhůru.
Odhlédneme-li však od stadardního komentáře k rozhodnutí FOMC, tak pro trh může být důležitá i jeho příloha s názvem “Prohlášení o dlouhodobých cílech a měnově-politické strategii”. V ní rovněž nedošlo k výraznějším změnám, přičemž hrozilo, že Fed může přeměnit režim inflačního cílení (na úrovni 2%) na tzv. cílení cenové hladiny (inflace musí být dlouhodobě v průměru 2%), anebo naznačí možnost zvýšení inflačního cíle v budoucnosti. K ani jedné (holubičí) změně Fed nepřistoupil a tak se po celý rok 2018 pojede podle stejného měnového mustru.
Tím se ovšem dostáváme k tomu, co se bude dít na březnovém zasedání FOMC, které bude podstatně zajímavější. Jednak proto, že na něm budou zvýšeny úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů a jednak proto, že tento krok, ale i novou prognózu Fedu bude komunikovat poprvé jeho nový šéf Jerome Powell. To přitom nemusí být vůbec jednoduchá záležitost pokud by se ukázalo, že nová prognóza bude viditelně více jestřábí a bude počítat s rychlejším růstem úroků než ta poslední z prosince 2017.