Americký fyzik a filozof Thomas Kuhn se snažil popsat rozdíly mezi běžnou snahou o vyřešení vědeckých problémů a vědeckou revolucí. Jeho koncept nelineární evoluce se stal populární i v podnikání a podle známého investora Barryho Ritholtze je škoda, že se z něj stalo téměř klišé. Existuje totiž řada firem, které skutečně mění chod v celém odvětví. Zařadit mezi ně můžeme , .com, Alphabet či Uber . „Podívejme se detailně na pár příkladů, protože mohou posloužit i investorům,“ vybízí na stránkách Bloombergu Ritholtz.
Apple je svou celkovou hodnotou největší společností na světě a revoluce se mu povedla ve více oblastech. Steve Jobs vytvořil první model digitálního prodeje muziky, změnil telefony na přenosné počítače, firma přišla s chytrými hodinkami, které mimo jiné ničí jedno z tradičních švýcarských odvětví. V době, kdy tradiční maloobchod trpí, dosahují obchody Applu mimořádně vysokých tržeb na metr čtvereční prodejní plochy. Seznam firem, které drtí konkurence Applu, je dlouhý a je jen jedna firma, která se mu v tomto ohledu může vyrovnat.
Touto společností je . Jenže ten se od Applu liší v jedné významné věci: Snaha o co největší spokojenost zákazníka, dodávky zadarmo, cloudové služby, nový přístup k maloobchodu a ani vysoká efektivita logistiky nejsou žádnou revolucí v pravém slova smyslu. podle Ritholtze namísto revolučních nápadů těží z přístupu k velmi levnému kapitálu, který pak používá k eliminaci tržních nedokonalostí. Jeff Bezos to kdysi jasně vyjádřil ve větě: Vaše marže jsou pro mě příležitostí. Investorům se v tomto případě vyplatila trpělivost a to, že se nenechávají znepokojit relativně nízkými a volatilními zisky. I přesto se totiž z Amazonu stala třetí nejhodnotnější společnost na světě.
Ohledně Alphabetu se Ritholtz domnívá, že „většina lidí nechápe, že Google představuje skutečně významnou změnu“. Jeho rychlost a přesnost vyhledávání leží sice na vysoké úrovni, ale jeho hlavní výhoda spočívá v práci s reklamou. V roce 2017 generovala firma více než 100 miliard dolarů tržeb a téměř vše z reklamy či přesněji řečeno díky službě AdWords. To má devastující dopad na tradiční poskytovatele reklamního prostoru a zde je výraz revoluce naprosto namístě.
Možná největší revoluci ale představuje Uber a jeho služby. Firma sice nyní trpí mnoha skandály, ale pohled na její úspěchy dosažené během posledních deseti let říká mnoho: Dva miliony řidičů Uberu poskytly služby 40 milionům lidí, a to v 77 zemích světa a 616 městech. Dnes Uber zajistí 10 milionů služeb denně. To vše automaticky neznamená, že by mělo jít o nejhodnotnější neobchodovanou společnost na světě. Nicméně je zřejmé, že Uber úplně změnil pravidla hry v jednom významném odvětví.
Ritholtz se zamýšlí i nad Teslou, která je prý jeho oblíbenou společností. Otázkou ovšem je, zda ji lze považovat za revoluční společnost. Elektrovozy totiž vyrábí a nabízí i řada jiných společností. Výjimečné je na ní každopádně to, že donutila zbytek odvětví, aby ji následoval. Firmy jako , či se mohly rozhodnout pro boj s jejich stávajícími vozy. Možná ale sledovaly, co se děje s těmi, kteří začali podobně bojovat s Applem či Amazonem, a rozhodly se, že namísto toho se také vydají cestou, kterou jde . A proto je nutné uznat, že i mění jedno obrovské odvětví.
Jak ale na závěr poukazuje Ritholtz, při zpětném pohledu je hodnocení revolučních společností mnohem jednodušší než snaha investorů o nalezení nových firem, které změní dosavadní zvyklosti a pravidla hry.
Zdroj: Bloomberg