Aktualizováno Čína s platností ode dneška zavádí cla ve výši až 25 procent na 128 výrobků ze Spojených států. Už dříve avizovaným krokem reagoval Peking na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informovala agentura Reuters. Čínská cla se týkají mimo jiné amerického mraženého vepřového, vína, některého ovoce a ořechů. Bílý dům zatím na čínský krok oficiálně nereagoval.
Čína už na konci března USA vyzvala, aby se "stáhly z okraje propasti" a vyhnuly se hrozící obchodní válce. Již tehdy avizovala, že v odpovědi na uvalení cla na ocel a hliník by mohla zavést cla na různé produkty z USA, jejichž dovoz do Číny dosahuje kolem tří miliard dolarů (zhruba 62 miliard Kč) ročně.
Na některé ovoce a ořechy, například jablka a mandle, Peking s platností ode dneška uvalil clo ve výši 15 procent, na osm produktů včetně vepřového či hliníkového šrotu dokonce ve výši 25 procent.
"(Tato cla) signalizují ten nejméně vítaný vývoj, ve kterém se země stávají protekcionistickými," uvedl analytik Taimur Baig ze společnosti DBS Group. Upozornil nicméně, že z obchodního hlediska nová cla nejsou "příliš významná" ve srovnání s celkovým dovozem amerického zboží do Číny, jehož roční hodnota se podle něj pohybuje kolem 150 miliard dolarů.
"Pozastavení celních ústupků ze strany Číny je legitimní akcí přijatou na základě pravidel WTO za účelem ochrany čínských zájmů," uvedlo čínské ministerstvo financí. WTO je zkratka Světové obchodní organizace, jejímiž jsou Spojené státy i Čína členy.
"Američtí politici by si měli co nejdříve uvědomit, že se Čína nikdy nepoddá, pokud USA zahájí obchodní válku," napsal v úvodníku oficiální čínský list Global Times. Pokud si ve Washingtonu mysleli, že Peking na uvalení amerických cel nebude reagovat a nebo jen symbolicky, měli by se "s tímto přeludem rozloučit".
Podle odhadů bude okamžitý dopad čínských opatření na americké hospodářství omezený. Investoři se ale obávají, že přidají-li se k Pekingu se zaváděním ochranářských opatření další země, poškodí to oživení globální ekonomiky. Tyto obavy dnes měly negativní dopad na akciové trhy. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, kolem 17:30 SEČ ztrácel téměř dvě procenta.
Prezident Donald Trump na konci března podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě kolem 50 až 60 miliard dolarů ročně. Opatření je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Peking toto obvinění odmítá.
Trumpova administrativa by tento týden měla zveřejnit seznam zboží, kterého by se nová cla měla týkat. V platnost by však tato cla podle vládních představitelů mohla vstoupit až za více než dva měsíce.
Cla na dovoz ocele a hliníku prezident Trump podepsal 8. března. Výjimku dostaly Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea a na poslední chvíli dočasně také země Evropské unie.
Spojené státy z Číny dovážejí jen malé množství oceli a hliníku, upozornila agentura AP. Reakce na zavedení amerických cel je tak podle ekonomů spíše snahou Pekingu, aby nevypadal ve sporu jako slabší partner. Uvalení cel na zemědělské produkty se podle AP dotkne především Američanů ve venkovských oblastech, které v prezidentských volbách v roce 2016 podpořily současného prezidenta Trumpa. V roce 2017 američtí zemědělci prodali do Číny zboží za zhruba 20 miliard dolarů (412 miliard Kč). Pro americké prodejce vepřového masa je Čína třetím největším trhem.