Překladiště v americkém Cushingu. Množství ropy v tamních nádržích bylo dlouhou dobu klíčovým ukazatelem kondice amerických dodávek suroviny a důležitou směrovkou pro denní obchodování s ropou. Teď to ale vypadá, že stovky ocelových nádrží jsou už skoro prázdné. A to i přesto, že produkce americké ropy trhá rekordy.
Cushing, kterému se také říká „světová křižovatka ropovodů“, se stal prominentním místem pro tok americké ropy už ve 20. letech minulého století. Tehdy se tu uskladňovala surovina mířící z Oklahomy a z Texasu do velkých metropolitních oblastí a rafinerií na americkém Středozápadě. V roce 1983 se stal místem, kde se soustředily dodávky pro tehdy čerstvě spuštěný termínový kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (WTI). Spojené státy tehdy závisely na dovozu ropy a její vývoz ze země byl zakázán. Cushing byl tudíž citlivým barometrem pro sledování vývoje domácí nabídky.
Jenomže situace se mění. Velká část ropy, která se vytěží v obří ropné oblasti Permian v Texasu i na jiných místech, se už v současnosti do Cushingu nedostane. Do rafinerií na pobřeží Mexického zálivu nebo do tamních přístavů ji totiž přepraví přímou cestou ropovody, které stavějí samotní těžaři. Ti do budování nové infrastruktury sypou miliony dolarů, kapacita nových ropovodů ale pořád nestačí na to, aby ropa do mexického zálivu tekla dost rychle. Vznikající projekty by mohly zvýšit kapacitu z Permianu z březnových 2,7 milionu denních barelů na více než 4,5 milionu do konce roku 2019.
Význam ropného překladiště coby klíčového měřítka pro trh s americkou ropou pozvolna upadá. Počátkem března klesly zásoby v Cushingu na 28,2 milionu barelů, nejníže za více než tři roky. Vývoj týdenního stavu zásob ropy v Cunshingu (bez strategických zásob) ukazuje následující graf. Analytici s poukazem na fungování nádrží a požadavků na mísení různých stupňů ropy přitom tvrdí, že na úrovni 20 milionů barelů je nádrž prakticky prázdná.
Dochází tak ke zcela zásadní proměně toku americké ropy od konce roku 2015, kdy Spojené státy čtyři dekády starý zákaz na vývoz ropy zrušily.
To by mohlo předznamenávat změny v ceně WTI, která se používá jako benchmark pro stanovení hodnoty ropy a ropných futures v hodnotě desítek miliard dolarů. Tento benchmark se odvozuje od ceny fyzické ropy dodané do Cushingu. Pokud jde o cenu ropy v Cushingu, ta se používá k ocenění ropy o různých stupních, které se těží napříč Spojenými státy, ale také pro ocenění některé ropy dovezené z Kanady, Mexika a Jižní Ameriky.
Ceny v oklahomském překladišti jsou zároveň základním kamenem při oceňování v průměru 1,3 milionu futures kontraktů na WTI, které se obchodují na newyorské burze Nymex. Změny v toku ropy by se ale podle některých analytiků měly odrazit i v benchmarku pro ceny ropy. Někteří už nějakou dobu tvrdí, že je potřeba ustanovit nové „kotvicí“ překladiště, které by se mělo nacházet jižněji.
Příkladem budiž situace, která nastala dříve v letošním roce. Aby se zjistilo, na jaká místa posílat ropné tankery, sledují obchodníci rozdíl v cenách WTI a severomořského Brentu. Jenomže zatímco cenový náskok Brentu nad WTI se snížil, diferenciál mezi cenou za fyzické obchodování v Houstonu a Brentem zůstal prakticky stejný na zhruba 1,60 USD na barel. Poptávce ze zahraničí to pochopitelně pomohlo.
„Ropné hlavní město států je v Houstonu,“ tvrdí například Joshua Wade, obchodník s ropou v Oklahomě.
Pro Cushing by to ale konečná být nemusela. Potrubní vedení mezi ním a 500 mil vzdáleným Mexickým zálivem totiž existuje také. Uskladnění ropy v Cushingu podle některých názorů nakonec může být levnější než na pobřeží.
Zdroj: Reuters, EIA