Na polovodičích a čipech je postavena značná část současného života. Najdeme je ve většině spotřební elektroniky od televize, digitálních hodinek, mobilních telefonů, automobilů až po lékařské přístroje. Jde o gigantické odvětví, jehož produkt je doslova hnacím motorem moderního světa. Jak sektoru polovodičů lépe porozumět a jak na něm vydělat? S tím už nám v rámci seriálu Investiční průvodce polovodiči pomůže analytik Patria Finance Ján Hladký.
Jak to všechno začalo
Nedávno jsme si všichni připomínali 21. srpen jako nesmírně důležité výročí, které na dlouhé dekády poznamenalo tuto zemi. V tomto případě má však osudová osmička další rozměr, o němž již málokdo tuší. V srpnu roku 1958 se tehdy 35letý Jack Kilby, jako nově naverbovaný inženýr společnosti , postavil tváří v tvář problému, jenž tou dobou trápil ranou počítačovou vědu.
Komplikovanost přepojení jednotlivých komponentů dnes již archaických strojů bránila rozvoji jejich výpočetního výkonu. S rostoucím počtem tranzistorů a dalších součástek exponenciálně narůstal i počet jednotlivých přepojení, až se z celého systému stala nepřehledný labyrint kabelů. Tento problém dostal i svůj vlastní název: Tyranny of Numbers, neboli Tyranie čísel.
Výsledkem Kilbyho letní práce (jako nový zaměstnanec neměl nárok na letní dovolenou) byl první integrovaný obvod a odstartování revoluce v technologickém průmyslu. Jack Kilby byl v roce 2000 za svůj přínos vědě oceněn Nobelovou cenou za fyziku. Dnešní design integrovaných obvodů je svou precizností a miniaturností samozřejmě na míle vzdálený původnímu primitivnímu návrhu. Koncept, jenž tomuto světu přinesl Kilby, však zůstává pořád stejný – maximalizovat výpočetní kapacitu a zároveň minimalizovat velikost tranzistorů. My jsme si v rámci našeho seriálu Investiční průvodce polovodiči pro vás připravili krátkou analýzu tohoto důležitého sektoru.
První integrovaný obvod Zdroj: allaboutcircuits.com
Integrované obvody neboli čipy dnes dělíme na několik kategorií – analogové, grafické, logické. Nepochybně nejdůležitější skupinou jsou však paměťové obvody, a proto se na ně zaměříme jako první. Paměťové obvody mohou být typu DRAM (operační paměť) a NAND (nevolatilní paměť).
Paměťové čipy
Čipy DRAM se v první řadě montují jako samostatné jednotky, avšak využívají se i v logických a grafických obvodech. Trh s DRAM si momentálně mezi sebe rozděluje Samsung (45 %), SK Hynix (30 %) a (20 %), avšak v poslední době pozorujeme rostoucí konkurenci v Číně.
Čipy NAND se můžou instalovat samostatně do telefonů nebo USB nosičů, nebo se jich může spojit několik dohromady a vytvořit tak paměťový SSD disk. Trh s NAND je více kompetitivní a dělí se mezi Samsung (40 %), Toshiba a Sandisk (oba 20 %), SK Hynix a (oba cca 10 %). I tady je však možno sledovat rostoucí čínskou konkurenci.
Oba druhy čipů se na světových trzích obchodují jako komodity, jelikož se ve své podstatě jedná o standardizované produkty. To znamená, že stejně jako kovy, obiloviny nebo ropa, i ceny DRAM a NAND reagují velice rychle na změny v poptávce (tzn., že mají elastickou poptávkou křivku) a celý sektor se vyznačuje značnou cykličností. Ve chvíli kdy dojde k převisu nabídky nad poptávkou, dochází k poměrně rychlé korekci cen na trzích.
Současnému cyklu byla udělena nálepka „supercyklu“, kvůli jeho neobvykle dlouhé délce, kterou natáhla souhra několika faktorů. Pokrok ve vývoji umělé inteligence a samoučících se algoritmů umožnil významně pokročit ve vývoji autonomních automobilů. Pokračovat můžeme s explozivním zájmem o těžbu kryptoměn, kterému předcházela konjuktura na trhu s chytrými telefony. Vody domácí zábavy rozvířil internet věcí a virtuální realita. Přechod od budování vlastní IT infrastruktury k využívání veřejného cloudu zase vyžaduje budování rozsáhlých a extrémně výkonných datových center. Všechny tyto dílčí části vyžadují silné grafické, logické nebo přímo paměťové čipy.
Investovat, či neinvestovat? Toť otázka...
V jaké části tohoto cyklu se vlastně nacházíme? A lze na něm ještě vydělat klasickou long strategií? Bohužel, najít odpovědi na tyto otázky je ještě náročnější, než tomu bývá obvykle. Ve velké míře totiž záleží na tom, koho se zeptáte.
Samotní výrobci jsou ve svých odhadech přirozeně optimističtí. Poptávku vidí jako stabilní, a i kdyby ne, tak jejich technologická zdatnost jim pomůže udržet si marže i v době poklesu, protože dnešní cyklus není jako ty předešlé. Na druhé straně barikády stojí proti nim investiční analytici, kteří jsou trochu opatrnější. Tento postoj zaujmeme také my, a to proto, že spotová cena čipů NAND i DRAM je již nějakou dobu pod tlakem s tím, jak nabíhají dodatečné výrobní kapacity a poptávka ztrácí tempo.
V dalším díle seriálu se příští týden zaměříme na budoucí trendy paměťových čipů.