Bývalý německý velvyslanec v USA Wolfgang Ischinger v rozhovoru pro Der Spiegel tvrdil, že americký prezident Donald Trump „ohrožuje světový řád“. A pro Německo tento „epochální posun“ znamená ztrátu identity. Poprvé si začínající úpadek starého řádu podle svých slov uvědomil v únoru 2007, když ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu v Mnichově „extrémně agresivně zpochybňoval vůdčí roli USA“. Pak přišla válka v Gruzii, kterou ale Západ ignoroval a „v podstatě ignoroval realitu až do roku 2014, kdy došlo k zabrání Krymu“. Pak ji již dál ignorovat nešlo.
„V období po rozpadu Sovětského svazu nebyla ve světě situace ještě nikdy tak nebezpečná, jako nyní. Primárním důvodem je zmizení vzájemné důvěry. Můžeme jen zhruba odhadovat, jak bude vypadat nová éra. Novou roli hraje Rusko, Čína expanduje, po celém světě vidíme násilné konflikty jako například válku v Sýrii, jejíž důsledky pociťuje zejména Evropa. Turecko bývalo spolehlivým partnerem, ale to se mění, a výrazná nestabilita je patrná i v EU,“ míní Ischinger. Dodává však, že největší hrozbu pro globální liberální řád představuje Donald Trump.
Příčin popsaných změn je hned několik. Končí hegemonie Spojených států, ve stejnou dobu roste vliv Číny. Otázkou je, kdo bude garantovat globální řád, když Spojené státy tak činit nehodlají? „Spojené státy dělají pro NATO stále více než celý zbytek dohromady. Jenže bohužel to není to jediné, na čem záleží. Jde i o slova, a Trumpova slova jsou jako jed, který ničí soudržnost Západu,“ míní Ischinger.
Nejcitelněji podle bývalého diplomata pociťují současné změny Němci, protože ti mají za sebou sedmdesátiletou cestu zpět na Západ, a tudíž „nyní téměř pociťují ztrátu identity, ztrátu, která je mnohem horší než u Francouzů nebo Britů“. Trump přitom ale nemůže za všechno, protože „už Barack Obama odmítal starat se o všechny problémy“. Německo zase bylo po celá desetiletí zvyklé přesouvat zodpovědnost za svou obranu na jiné země. Šlo o „relativně harmonický vztah mezi velmocí a jejími podřízenými partnery z Evropy“. Jenže tento vztah se blíží ke svému konci a ve své předchozí formě se už nevrátí.
Ischinger ovšem nesouhlasí s hlasy, které tvrdí, že Němci stále nejsou ochotni dávat větší částky na svou obranu. Poukazuje na nedávný průzkum veřejného mínění, který ukazuje, že pro zvýšení výdajů na obranu je větší část společnosti, než se předpokládalo. „Je ale třeba vysvětlovat, proč je takový krok v našem zájmu a že jej nečiníme jen proto, že nám to řekl Trump,“ tvrdí Ischinger. A dodává: „Pokud chcete v Německu vyhrát volby, není dobrým tahem tvrdit, že přichází nezvratitelná změna. Stejně tak ale nejde stále voliče uspávat, protože reformy v oblasti bezpečnosti jsou potřebné.“
„Jednu věc jsem se za posledních 40 let naučil: Diplomacie bez schopnosti prosazovat své zájmy vojensky není ničím než pouhým politickým symbolismem. Ten si může dovolit nějaká malá evropská země, ale ne Německo. Pokud se Německo omezí v boji proti Islámskému státu na pár fotek z průzkumného letadla a namísto něj tam pošlou stíhačky Dánové, kterých je jen 5 milionů, něco není v pořádku. Německo často nabízí jen naprosté minimum, a to není recept, jak vést ostatní,“ řekl Ischinger. Nejde přitom podle něj o to, aby se z Německa stal významný globální hráč, ale o to, aby Evropa byla schopná rezolutně a důvěryhodně bránit zájmy svých více než 500 milionů obyvatel.
Zdroj: Der Spiegel