Aktualizováno Průmysl v eurozóně propadl o 1,7 % meziměsíčně, což reálně srazilo výrobu meziročně o 3,3 %. To je nejhlubší reálný propad průmyslu od roku 2012, který jsme navíc pozorovali napříč všemi velkými ekonomikami eurozóny. Nejhlubší pokles zaznamenalo Německo (-5,1 % meziročně), následované Španělskem (-2,9 %), Itálií (-2,6 %) a nakonec Francií (-1,6 %). Proto se také nejvýrazněji zhoršují naše odhady pro německou ekonomiku. Náš nowcast pro Německo po mizerném listopadovém průmyslu ukazuje na 40% pravděpodobnost mezikvartálního poklesu největší evropské ekonomiky v závěru roku 2018. To by byl druhý pokles v řadě, technicky znamenající vstup do recese.
I kdyby k takovému poklesu došlo, stále věříme, že síly stojící za výrazným šlápnutím na brzdu v eurozóně jsou alespoň z části dočasné povahy. V datech vidíme stále velice slabou produkci automobilek, které se ve třetím kvartále vyrovnávaly s novými emisními normami. Čtvrtý kvartál 2018 přinesl sice nárůst nových objednávek, ale zatím zdaleka ne tak rychlý nárůst produkce. I když poptávka po autech bude pravděpodobně v tomto roce stagnovat a od automobilek nelze čekat zázraky, jejich produkce by se měla v prvním pololetí 2019 normalizovat. To by mělo ekonomice pomoci.
Vedle toho se především na německém a francouzském průmyslu pravděpodobně podepisuje nejistota spojená s blížícím se brexitem. Pokud nedojde na brexit bez dohody (náš základní scénář), měla by investiční aktivita od druhého kvartálu tohoto roku dál znovu oživovat. A to zejména proto, že situace na trhu práce v řadě ekonomik je velice dobrá a útraty domácností relativně odolné.
Navíc předpokládáme, že zpomalování čínské ekonomiky (významné exportní destinace především pro Německo) se zatím nepromítne do výraznější čínské krize. I proto v tuto chvíli snižujeme náš odhad pro růst v eurozóně na 1,5 % (průměrný trendový růst). Krach brexitu nebo nefunkčnost čínských stimulačních balíčků mohou ale vést k dalšímu přepisování našeho výhledu směrem dolů.