Studie: Systém firemních daní v ČR je jedním z nejsložitějších

Český systém firemních daní je jedním z nejsložitějších v EU, vyplývá ze studie poradenské společnosti BDO a univerzit z německého Paderbornu a Mnichova. ČR totiž v celosvětovém srovnání obsadila 85. příčku ze 143 analyzovaných zemí. V rámci EU měly horší výsledek Itálie, Řecko a Chorvatsko. O analýze dnes v tiskové zprávě informovala poradenská společnost BDO.

V oblasti přijímání nových daňových předpisů Česko podle studie skončilo jako nejhorší z celé EU a k nejhorším se zařadila také u investičních pobídek. "Složitý daňový systém ale není podle zúčastněných odborníků významným důvodem pro přesun podnikatelských aktivit," uvádí analýza.

Průzkum provedli vědci na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově a Universität Paderborn ve spolupráci s mezinárodní společností BDO mezi 1000 respondenty z celého světa. Výsledný Index daňové složitosti měří prostřednictvím dvaceti kritérií složitost systému daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemí z pohledu mezinárodních korporací.

"Zjednodušení daňového systému by mělo být jednou z priorit ministerstva financí. Přijímání daňové legislativy je v České republice nejsložitější z celé EU, odborníci špatně hodnotili také tuzemské investiční pobídky," uvedla partnerka poradenské společnosti BDO Dana Trezziová. Nejpřívětivější systém daně z příjmů má pro právnické osoby závislé území britské koruny Jersey následované středoamerickou Nikaraguou a ostrovem Mauricius. Před ČR se umístilo například i Rusko, africká Botswana nebo jihoasijský Bangladéš.

Celkově v rámci průzkumu více než 40 procent respondentů uvedlo, že se daňová složitost v posledních pěti letech podstatně zvýšila. Pouze 14 procent respondentů se ovšem domnívá, že má složitost daňového systému na mezinárodní korporace pouze negativní dopady. Více než třetina daňových odborníků vidí na složitých systémech také pozitiva. Účastníci průzkumu se navíc nedomnívají, že je složitý daňový systém důvodem pro změnu země jakožto místa podnikání. Za důležitý faktor pro přesun jinam to považuje pouze 16 procent dotázaných.