Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí oslabila o 0,2 procenta oproti předchozím třem měsícům a vykázala tak první pokles od roku 2012. V tomto vývoji se zrcadlí hromadění zásob před původním, březnovým, termínem odchodu Británie z Evropské unie v prvním kvartálu i předtucha nesnází při přípravě na brexit 31. října.
Vývoj hrubého domácího produktu tak nedosáhl očekávání, analytici v průzkumu agentury Reuters předpovídali stagnaci.
V meziročním porovnání se hospodářský růst ve druhém čtvrtletí snížil na 1,2 procenta z 1,8 procenta v prvním kvartálu, a byl tak nejslabší od počátku roku 2018.
Britská libra na neuspokojivá data z domácí ekonomiky reagovala prudkým oslabením k euru i k dolaru. Euro k libře aktuálně zpevňuje o 0,4 %. Následující graf ukazuje vývoj kurzu libry ke koruně.
Zásoby firem se v daném čtvrtletí snížily o 4,4 miliardy GBP, což hrubému domácímu produktu odebralo 2,15 procentního bodu. Další ranou byly automobilky, které „předsunuly“ pravidelné letní udržovací přestávky na duben. Chtěly se tak vyhnout narušení dodávek kolem původního data britského odchodu z osmadvacítky, kterým byl 29. března. Zpracovatelský průmysl se v daném čtvrtletí snížil o 2,3 %, nejvíce od roku 2009.
Dnešní data (kromě HDP byl neuspokojivý i meziroční výkon v červnovém průmyslu) jsou prvními zásadními čísly od chvíle, kdy Boris Johnson usedl v červenci v premiérském křesle. Pro současné čtvrtletí se sice přepokládá mírné zotavení, i tak se ale zdá, že britská ekonomika zřejmě ztrácí na síle. Nejistota kolem britského odchodu z EU nemizí, přičemž Johnson zvyšuje přípravy na to, aby se exit mohl odehrát i bez dohody. Světová ekonomika se mezitím ubírá k první recesi za posledních deset let. Kdyby HDP klesl i v dalším kvartálu, dostala by se do recese i Británie.
Johnson slibuje ekonomice fiskální stimuly, aby se lépe vypořádala s brexitem. Divoký brexit by následně mohl přimět britskou centrální banku ke snížení úroků. Ta by tím naskočila na trend směrem k uvolňování měnové politiky, který je patrný v jiných částech světa: Spojených státech, eurozóně, Novém Zélandu, Indii či Thajsku.
Od června 2016, kdy lidé v referendu rozhodli o odchodu země z EU, britská ekonomika zpomaluje, roční růst klesl z více než dvou procent před referendem na loňských 1,4 procenta. Britská centrální banka minulý týden předpověděla, že růst v současném čtvrtletí zrychlí jen mírně na 0,3 procenta a že růst za celý rok zpomalí na 1,3 procenta.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, Patria.cz